Zpátky do Bradavic

Prolog

Jenny:

 Můj život se ani zdaleka nedá považovat za normální. To zapříčiňuje už fakt, že jsem čarodějka. Začalo to už v mých pěti letech, kdy do domu mých rodičů vtrhli Smrtijedi a zabili mého otce.

V dětství jsem i přes toto trauma měla spoustu dobrých vzpomínek. Na mého nevlastního bratra, Siriuse Blacka a partu jeho nejbližších přátel: Jamese Pottera s jeho ženou Lily a jejich synka Harryho (nejkrásnější miminko, které jsem do té doby viděla),Remuse Lupina (mého nejlepšího přítele), a Petera Pettegrewa. Trávila jsem s nimi snad všechen svůj volný čas. Tedy až do svých deseti let, kdy Lily a Jamese zabil nejobávanější kouzelník všech dob. Ten, jehož jméno se všichni až na několik lidí bojí vyslovit, Temný pán, jehož jméno nosí strach a smrt. Lord Voldemort.

Malý Harry tehdy přežil a Temný pán padl. Ale my věděli, že v našem kroužku přátel je zrádce. Za toho zrádce byl označen můj bratr. Důkazem jeho zrady byla prý Peterova vražda. Tehdy Siriuse zavřeli do Azkabanu. Už tehdy jsem si byla jistá bratrovou nevinou a to přesvědčení mi zůstalo dodnes. A já se zapřisáhla, že svého bratra osvobodím, ať to stojí, co to stojí.

Necelý rok nato jsem nastoupila do Bradavic, kde mě moudrý klobouk zařadil do Nebelvíru. Nikdy jsem nebyla andílek, to ani nešlo s mými „strýčky" Jamesem, Remusem a Peterem a samozřejmě, s mým bratříčkem Siriusem. Ale i přes mé věčné problémy se školním řádem jsem byla dobrou studentkou, kterou škola bavila. Dokonce i lektvary, které učil obávaný profesor Snape – netopýr, jak ho nazývali studenti, kteří z něj měli strach, oprávněně. Na mě a mé nové přátele, však jeho zastrašování neplatilo. Já, spolu se Sam Vaneovou, Charliem Weasleym, Jamesem Harrisem aWilliamem Prattem, jsme našeho neoblíbeného profesora přiváděli k šílenství, a spolu s ním i spoustu našich oblíbených učitelů. Vysloužili jsme si spoustu školních trestů, možná jsme i zlomili rekord, který vytvořili Pobertové. Profesor Snape mi svou zášť vůči mně dával značně najevo. K jeho smůle jsem si od něj nikdy nenechala nic líbit, a byla se schopná pohádat se s ním i na jeho hodině, čímž jsem si vysloužila obdiv spolužáků nejen z mé koleje. Shrnuto a podtrženo, mezi mnou a profesorem Snapeem vládla otevřená válka.

Po dokončení sedmi let studií jsem úspěšně složila OVCE a opustila Bradavice. Tehdy jsem si myslela, že navždy. Stále pevně rozhodnutá očistit svého bratra jsem se stala bystrozorkou. A nejen já tuto profesi si vybrali hned čtyři z naší party. Jen Charlie odjel do Rumunska, kde studoval svou velkou lásku,draky. Ale Will, Jim, Sam a já jsme chtěli zachránit svět. Ty tři roky tvrdého drillu mě hodně naučily. Jít si pevně za svým, nikdy se nevzdávat, bojovat do posledních sil, zůstat nezlomná i při mučení, nikdy neplakat. Prošla jsem rukama těch nejlepších a stala se jednou z nich.

Teď, dvanáct let po vraždě Potterových, se Siriusovi neznámým způsobem podařilo uprchnout z Azkabanu. Z tohoto důvodu jsem byla já a sedm dalších bystrozorů převelena do Bradavic. A s námi i stovka mozkomorů, kteří neodpouštějí. Mezi stovkami studentů, profesory, kterých si vážím, mezi mozkomory a hlavně mezi svými přáteli, musím najít svého bratra a očistit jeho jméno. Nesnadný úkol, na který jsem zůstala sama, protože nikdo jiný mu nevěří. Ale já to dokážu.

Jsem bystrozorka, Jennifer Hydenová.