2.

63 5 0
                                    

*Marinette*

Já se nejmenuji Elektrika, já jsem Lady Electric!" vykřikla na mě.  Proč si ti padouši dávají čím dál tím směšnější jména  pomyslela jsem si a uchechtla jsem se. To nejspíše naštvalo Lady Electric ještě více a začala po mě házet blesky. Úspěšně jsem se jim vyhýbala. Ještě jsem stačila Lady Electric mírně bouchnout do nohy, ale nic se jí nestalo. Lyšajovi padouši jsou stále silnější a silnější. Kde je ten zpropadený Chat Noir pomyslím si a zase úspěšně odráží blesky. ,,Ahoj My Lady. Chyběl jsem ti?" uslyšela jsem za sebou. ,,No konečně jsi dorazil." řekla jsem podrážděně. Stál tam jako socha. Na takovou Ladybug asi nebyl zvyklí. ,,Pomůžeš mi?" řekla jsem už trochu více přátelským hlasem. On jen přikývl a pustil se do boje s Lady Electric. Takhle jsme bojovali asi hodinku. Byly jsme unavení, ale nevzdávali jsme se. Už mě to přestalo bavit a tak jsem křikla : ,,Štěstíčko!" Moje jojo se roztočilo a pak z něho spadlo... ŠVIHADLO??!!

Trochu kratší kapitola, ale zato více rozepsaná. Mnoho lidí mi psalo, abych to více rozepisovala. Tak tady to je. Jen chci říct, že když mi napíšete kritiku na moji knihu, neberu to tak jakože béééé (brečím), ale zkouším to napravit a udělat tak, aby se vám příběh líbil. U další kapitoly se znovu setkáme.

teček zdar 😁

NevyřeknutoKde žijí příběhy. Začni objevovat