89- mgc

327 62 21
                                    

[2 dny potom, michaelův dům]

michael se vzbudil u plné hlavy zlatých vlasů přitulené k jeho hrudi. pomalu mladšího kluka od sebe odtáhl, zvedl se a šel do koupelny.

vrátil se do své ložnice, kde našel luka, jak se objímá s polštářem, jeho tvář ozdobil malý úsměv.

michael vyšel ze svého pokoje a ospale doklopýtal do kuchyně. vytáhl ze spíže nějaké cereálie, které nasypal do misky a potom ji zaplnil mlékem.

pomalu jedl své cereálie a když si dával do pusy poslední kousek, uviděl malý stoh dopisů, jak sedí na kuchyňské lavici.

po tom, co dal špinavou misku do dřezu, se k tomu přiblížil. vzal je bez toho, aby se podíval a donesl je do jídelny mysle si, že jsou to účty.

podíval se dolů a viděl, že nahoře na každém dopisu bylo jeho jméno a číslo. bylo jich tam 83.

pomalu otevřel ten první dopis.

milý m,

michaelovi oči se rozšířily a rychle přečetl dopis.

po hodině se už pročetl většinou dopisů a teď mu zbýval již jen jeden k přečtení.

jeho malé ruce toužebně roztrhly obálku a vytáhly dopis.

na jeho konci byl v slzách.

uslyšel kroky a snažil se schovat všechny dopisy, jak rychle mohl, a otřel si slzy.

„mikey?" slyšel se zeptat drobným hlasem.

„jo?" odpověděl.

„jsi v pohodě?" zeptal se luke a jeho prsty si pohrávaly s plyšovým tučňákem, kterého mu michael koupil k jeho patnáctým narozeninám.

„ano a ano."

„co?"

„vezmu si tě."

Coma • mukeKde žijí příběhy. Začni objevovat