Nejlepší kamarád

1.

Pohled Laury (mě):

Zrovna byla Angličtina, když sem zaslechle svoje jméno,,Lauro?" Otočím se, a zjistím že na mě volá Jirka. Nikdy sme se spolu nebavili, ale po tom co nás učitelka na Angličtině přesadila, a já se ocitla skoro vedle něho, dost se o mě začal zajímat. ,,No?" Zeptám se, usměju se a čekám na odpověd. ,,Nechceš ke mě dneska zajít? Mám doma flašku vodky, a sám ji nevypiju" Usměje se, a udělá na mě psí oči. Páni, tohle je poprví co mě k sobě pozval, a proto dost váhám. ,,No já fakt nevim" Usměju se, podívám se na učitelku, jestli nezpozorovala to že se bavíme. ,,Prosííím" Začne škemrat, a já už nemůžu dál odolávat. ,,Tak fajn, ale jenom na chvíli" Usměju se, a začnu mít takovej divnej pocit. Hodinu Angličtiny sme zase celou prokecali s Jirkou, a mě se jeho pozvání začalo zdát divné. Je to king naší třídy, kluci k němu mají celkem respekt, a holky po něm šílej, mohl by mít každou jinou, tak proč mě? Ptám se sama sebe furt dokola. Z přemýšlení mě vytrhne zvonění, oznamující začátek další hodiny, matematika. Pro mě snad nejnudnější předmět na světě, učitelka se zase rozčiluje nad tím, že se neučíme. Mám ale pocit, že si z toho nikdo nic nedělá, rozhlédnu se po třídě, a ano, opravdu to nikoho nezajímá. Pozoruju Jirku, jak si soustředěně, něco čmárá do sešitu, když si mě všimne, usměje se, a čmárá si dál. Zase se zamyslím nad tím, proč k sobě zve mě, přece jenom, nemám tak vypracovanou pistavu, jako některý moje spolužačky.

Zbytek dne uběhl celkem rychle, když končila poslední hodina, přisel ke mě Jirka a řekl mi, kde na mě počká. Po obědě, sem přišla na smluvené místo. Jirka tam seděl, když mě uviděl, típl cigaretu a usmál se.,, Sem rád že si přišla" Řekl a rozešel se, zřejmě k němu domů. Po cestě potkal ještě jednoho ze svích kamarádů, kterého sem já osobně nikdy neviděla, vypadá tak o dva roky starší, než sme my dva.

Pohled Michala:

Ležím v posteli, s mojí holkou Bárou, né že bych jí miloval, ale jinak by se mnou nespala. Spíš se divim, že ještě nepřišla na to že ji podvádim, ale tím líp pro mě. Jednou rukou ji držím kolem pasu, a druhou odepisuju na telefonu. Bára ještě zrychleně dýchá, není divu, když před chvílí měla sex s takovým hřebcem jako sem já. Nad tou myšlenkou se musím hrdě pousmát. ,,Co je?! Čemu se směješ?! S kým si píšeš?!!" Zakřičí Bára, a naštvaně mi vytrhne telefon z ruky. Je hrozně žárlivá, občas mě to i štve.. ,,Hej!!" Křiknu na ní, cítím že se budem hádat. Najednou ale uslyším klíče v zámku, cuknu sebou, a Bára taky. Otevřou se dveře, vejde Jirka, můj mladší bratr, Lukáš, kamarád, a hned za ním nějaká holka, neznám ji, vypadá nevinně a dost nervózně.,,Čáu" Řeknu, a Jirka a Lukáš mě jdou pozdravit, zadívám se na holku stojící v chodbě. Asi nějaká holka, s kterou Jirka spí, pomyslím si. Začnu na Báře cítit jak je z tý neznámý nervózní, zřejmě se znají, protože když ta holka uvidí Báru, není zrovna dvakrát nadšená, a ani Bára nejásá radostí.,,Ahoj" Zavolám na tu neznámou, a nastavím ruku, aby si se mnou plácla, a aby nestála v chodbě. ,,Ne, to je dobrý" Řekne, a ani mi nevěnuje úsměv.,,Pojď, dávám ti poslední šanci dotknout se mýho kluka." Řekne Bára majetnicky, a já poznám že žárlí. Osoba jen otočí oči v sloup, a odejde za Jirkou a Lukášem do kuchyně. Bára se hned vyhrabe z postele a jde za nima, já kolem sebe obmotám peřinu. Vyjdu z pokoje, neznámá je ke mě zády, využiju toho a obejmu jí. Asi jí to zarazilo, ale to nevadí. Jirka vyndá z lednice flašku vodky a Lukáš vyndá pět panáků.

*pokračování příště*

Tak sem se rozhodla pro další příběh, tentokrát je to něco jinýho než sem zvyklá psát :) Pokusím se to psát tak jak se to doopravdy stalo, takže ano, je to pravda, a kdo jiný by to popsal líp, než ten kdo to zažil :3  <3 Tak doufám že budeš pokračovat ve čtení, protože kdyby jo tak by to fakt potěšilo 😘