+2

20 1 0
                                    

Rozhodla jsem se úplně neuzavřít tuto knihu a dávat sem střípky radosti, smutka, nejistoty a táák ;) takže pokud ještě věříte, že někdy bude to vaše ,,možná jednou" .... věřte .

Vaše D.

... Ještě pár sekund a moje slzy by byli jako vodopády. Proč se to nestalo?

Najednou stál přede mnou, ani jsem nepostřehla kde se tu vzal... vždyť před chvílí byl na tom parketu a tančil s... to je jedno s kým, ani nevím jak se jmenuje.

"Smím prosit.?" jemně se uklonil a nabídl mi svou pravou ruku

Trochu jsem váhala jestli mám a můžu... nakonec jsem jen kývla hlavou na souhlas a vložila svou dlaň do jeho. Slzy smutku zmizely a vystřídal je jemný úsměv na mých rtech. Chtěla jsem něco říct...cokoliv, ale něšlo to. Nevím proč. Bylo mi ho trochu líto, protože před chvílí jsem přemýšlela jak mu ublížit :D... nojo špatná chvilka. Tančili jsme na jednu nebo dvě písničky, ani nevím...vážně jsem byla mimo...

V tu chvíli to byl můj zachránce...

Možná jednouKde žijí příběhy. Začni objevovat