Christmas Time... [Yaoi]

4. prosince - Co se stalo včera...

Dan:

Probudil jsem se na Jackově hrudi. Rozhlédl jsem se a teprve pak mi došlo co se stalo. 
Vzdychl jsem a opatrně jsem vstal. Díval jsem se okolo a pak jsem šel na záchod.
Došel jsem do chodby a uviděl Jacka.
Jack se opíral o dveře a už měl na sobě i triko.
"Ahoj." řekl Jack
"Čau..." odpověděl jsem.
Chvíli jsme na sebe koukali a nakonec jsem řekl: "To co jsem provedl v-"
On se zasmál a mávl rukou: "To máš jedno Dane."
Díval jsem se na něj a pak jsem řekl: "Ok..."
"Nemáš hlad?" zeptal se Jack.
"A víš že bych si něco dal?" odpověděl jsem.
Jack šel do kuchyně a já se opřel o zeď.
Bez toho trika vypadá tak...
Cítil jsem jak jsem se začal červenat, položil jsem si ruce přes obličej a vzdychl jsem.
Nějakou chvíli jsem tam stál a pak jsem se odtrhl od zdi.
Tak jo, uklidni se Dane... Klid... 
Šel jsem do kuchyně, kde jsem si s ním dal snídani.
Když jsme se najedli a vypili kávu, tak se mě zeptal: "Jak to že jsi démon?"
"Dlouhé vysvětlování..." polkl jsem.
"Tak začni. Mám dost času." usmál se Jack.
A tak jsem mu o všem začal vyprávět.
Když jsem pak vše řekl tak se on zeptal: "Wow, bylo toho na vás taky dost co?"
"Neříkej..." řekl jsem a podíval se mu do očí.
On se usmál: "Je zázrak, že jste naživu."
"Zázraky se nedějí." odfrkl jsem.
"Jak o tom můžeš být tak jistý?" zeptal se mě Jack.
"Jak ty?" odpověděl jsem.
"Vlastní zkušenost. To je jedno." řekl Jack.
Odpoledne jsme šli ven a tam potkali Maxe a Joela.
"Ahoj..." usmál se Joel.
"Čau." řekl Max.
"Nazdar." řekl jsem společně s Jackem.
Max si prohlédl Jacka odshora dolů a pak odfrkl.
Jack se na něj podíval a řekl: "Ty budeš Max, že?"
"Um... jo...? Jak to-"
"Dan mi vše řekl." usmál se Jack.
Max se na mě podíval a chytil mě. Odtáhl mě a Joela od Jacka.
Jakmile jsme byli kus od něj, tak se Max zeptal: "Zbláznil ses, Dane? Vše?"
"Klid... zaslouží si to vědět... přišel sám na to, že jsem démon..."
"Ugh... uvědomuješ si, že to nesmíme nikomu říkat?"
"Klid Maxi! Jack je kámoš." řekl jsem a vrátil jsem se k Jackovi.
Pokračovali jsme v cestě.

Večer jsme došli domů, pak jsme si šli sednout do obýváku na gauč a dívali jsme se na televizi.
Jack se na mě podíval a objal mě.
"Co je?" zeptal jsem se ho.
On se zasmál a odpověděl: "Co by?"
Mlčel jsem a opřel se o něj.
On se ke mně přitulil. Tak jsme tam usnuli.
Mám ho rád... Možná i víc než to...