Tma... To je jediné co si pamatuji jako první, byla tma a zima. Měl jsem strach, ale pak jsem spatřil měsíc. Byl velký a jasně zářil. Jeho světlo odhánělo tmu pryč. Tma zmizela a můj strach zmizel s ním, ale proč jsem tady a co mám dělat? To jsem netušil. Bojím se, že to nikdy nezjistím. Jmenuji se Jack Frost, a jak to vím? Řekl mi to měsíc. Bylo to jediné, co mi řekl. Bylo to doopravdy hodně dávno.
Dneska už to tolik nehrotím jako tehdy, ale stále mě to zajímá a chci to zjistit. Rozhodnu se jen tak toulat po městě, abych se mohl zaměřit na jiné myšlenky. Jdu si tak po městě, když náhle uslyším dětský smích a když se otočím k nim, chytnu jednu sněhovou kouli do obličeje. Další mi jen prolétne obličejem, ale stejně to bylo nepříjemné. Rychle si udělám si svoji munici a pak se svým škodolibým úsměvem mrsknu kouli po nich a omylem trefím tu nejstarší holku, která se mi tam omylem připletla a byla pěkně rozčilená. Rychle si vyčaruji kouzelnou kouli a hodím jí po ní a vyčkám, jestli to zabere.
"Vy jste trefily malinu?"
"Ne ty?"
Já se jen pousměji a sám pro sebe si řeknu, protože mě nevidí ani neslyší
"Ne... to jsem byl já. Hihihi..."
Malina se začne sama od sebe smát a hrát si s ostatními. Já se jen zasmál a pomáhal jim dělat kuličky, ale stejně potom je to omrzelo a šli domů.
Zůstal jsem tam sám. Opět jen já a moje věrná hůl.
"Kdy už si mě začnou všímat?"
povzdychnu si a dál se toulám po městě, když náhle uslyším pláč. Neváhal jsem a šel jsem po zvuku pláče. Bylo mi divné, že ji nikdo neslyší. Letím asi minutku, když před sebou uvidím les, pokračuji v běhu pod stromy. Pláč sílil, až jsem přišel na malý pahorek, kde seděla mála hnědovlasá holčička a plakala.
"Ahoj ztratila ses? Copak tady děláš takhle sama?"
Jdu k ní blíže. Zkusím jí nějak utěšit
"To bude dobré, jsem tady a dovedu tě zpět."
dotknu se jí, i když vím, že mě necítí... Strnu, protože moje ruka neprošla skrz, ale opravdu jsem se jí dotkl ramene. Zůstanu celý překvapeny stát a pak si všimnu, že se cela rozpadá jako... "Černý písek?!"
rychle si připravím svoji hůl a vyčkávám, co se bude dál dít. Jsem asi půl minuty ve střehu, ale všude klid. Když náhle za sebou uslyším hlas
"Dlouho jsme se neviděli starý příteli."
Po Extremně dlouhý době tady mate další díl už jsem si myslel že snad nikdy nevyjde moc se omlouvám :( už by mělo by vycházet častěji
ČTEŠ
Velká Šestka
Fanfictionmůj příběh bude o Velké Šestce a bude to navazovat na ledové království a jak vycvičit draka atd... :)
