I'm Better With(out) You

I'm Better With(out) You 1.část

Klaus stál na verandě Forbesových. Poprvé v životě byl nervózní. Caroline souhlasila, že s ním půjde na rande. Slíbila mu to když jí zachránil život.

Caroline stála před zrcadlem ve svém pokoji a snažila se přijít na důvod, proč vůbec souhlasila.

„Proč, proč, proč?“

Podívala se na sebe v zrcadle. Měla světle zelené šaty bez ramínek ke kolenům,rozpuštěné blond vlasy.

„Fajn, Caroline Forbesová, tenhle večer přežiješ, ať bude jak chce děsný.“slíbila si.

Klaus už začínal myslet, že Caroline nepřijde. Proto byl docela překvapený, když se otevřeli dveře.

„Páni.“ řekl.

„Co se děje? Myslel sis, že se bojím?“ řekla s jízlivostí v hlase.

„Ne. To by mě v životě nenapadlo.“odpověděl „Můžeme jít?“

„Samozřejmě. Ať už to mám za sebou.“

„Netušil jsem, že tvůj odpor ke mně je až takový.“

„Ale je.“odsekla mu.

Pomalu došli až k autu. Galantně jí otevřel dveře, potom obešel auto a nasedl na místo řidiče.

„Dozvím se někdy proč mě tak nesnášíš?“zajímalo ho.

„To nevím.“odpověděla.

Potom mlčeli až do chvíle než zastavil u lesa. Znovu jí otevřel dveře.

„Rande v lese?“podivila se Caroline.

„Mohl sem tě místo toho zabít.“

„Právě proto tě nenávidím. Vždycky všechno vyřešíš vraždou.“

Klausovi snad poprvé někdo řekl, co si o něm myslí. A bolelo to.

Pomalu došly až na místo ,kde stál stůl a 2 židle. Na stole hořely svíčky a prostřeno bylo pro dva.

„To je....dokonalé.“ vydechla Caroline. Klaus se spokojeně usmál. Zavedl Caroline ke stolu a odsunul židli,aby si Caroline mohla sednout. Potom obešel stůl a sedl si naproti.

Caroline začala jíst polévku. Cítila Klausův zkoumavý pohled. Jeho pozornost jí štvala a zároveň se jí líbila. Sebevědomě se na něj podívala a očekávala, že uhne pohledem. Neuhnul. Díval se na ní dál a téměř jí hypnotizoval. Najednou měla chuť vykašlat se na všechno a být s ním. Rychle tu myšlenku vyhnala z hlavy. Nemohla najednou přiznat, že se jí od začátku docela líbí. Ne takovou radost mu rozhodně neudělá. Nechá chlapečka ať se hezky snaží. Vypadal roztomile když se snažil. Usmála se.

„Líbí se ti tu?“ vyrušil jí z myšlenek Klaus.

„Překvapil si mě.“ připustila. Na Klasově tváři naskočil spokojený výraz.

Když dojedli Klaus vstal a vzal Caroline za ruku.

„Kam jdeme?“

„To je překvapení,lásko.“odpověděl tajemně. Caroline si povzdechla, ale nechala se vést.

Došli na místo, odkud byl úžasný výhled na okolí. Caroline pustila jeho ruku a prozkoumala celé prostranství. Nakonec zůstala stát přímo uprostřed. Klaus se najednou objevil přímo před ní.

„Smím prosit?“ usmíval se jako měsíček.

Caroline se nezmohla na slovo tak přikývla. Ten tanec ani neuměla pojmenovat, ale líbil se jí. Celou dobu se topila v Klausových očích.

Když dotančili usmála se. Pro někoho to nemuselo znamenat nic, ale pro Klause to znamenalo skoro neuvěřitelný pokrok a mohl vidět jednu z nejkrásnějších věcí na světě. Její úsměv stál za 1000 let čekání.

Odvezl jí domů. Doprovodil jí až ke dveřím. Tam zůstali chvíli stát.

„Nevím co jsem čekala, ale tohle bylo krásné.“ přiznala Caroline.

„To jsem rád“ usmál se „Dobrou noc,Caroline.“ políbil jí na tvář a odešel.