Just so we're happy |POZASTAVENO|

Č.N.N.P.

(čas nakopat někomu prdel)

Někdo asi poznal z jakého filmu je nadpis, ale to teď neřešme. Děkuji moc všem co mají tu trpělivost číst mojí povídku nemůžu uvěřit že to má skoro 300 přečtení já myslela že to nikdo číst nebude takže jste mně potěšili.A doufám že si užijete tuhle. Jak to tak vypadá tak vyšel poslední díl YOI, asi nejsem jediná které to vadí ale co sem četla tak by snad měla být i druhá série, no uvidíme já teda doufám že jo.Hezké čtení.

Ps: Od té části kdy tam byl podruhé Aki tak od tama to psala moje hodně hodně HODNĚ dobrá kamarádka VinieCz.

Yuri

Políbil mě.On mě fakt políbil.Snažil jsem se odtrhnout, ale nešlo to.Je na mě až moc vysoký. Přestal jsem vzdorovat.Začal přidávat jazyk a já jen přihlížel. Neměl jsem se jak bránit a kyslík začal až příliš rychle docházet. Asi poznal že už mi dochází dech, odtáhl se. Koukal jsem mu do očí. Nezmohl jsem se ani na jediné slovo, což automaticky vyřadilo z funkce i veškerý pohyb. Jak jsem tam tak bezmocně stál a na nic jsem se nezmohl přestal sem vlastně úplně vnímat okolí, tudíž i samotného Akiho vedoucího mě někam pryč. Když jsem se vzpamatoval bylo už pozdě byli jsme téměř připraveni k odchodu chyběli už jen brusle a mohly jsme "vesele" odkráčet ze stadionu. Teprve v tuhle chvíli se mé hrdlo rozhodlo vydat nějaký ten pazvuk či co. ,,Aki k-kam to jdeme ?" Proč se ho ptám kam jdeme místo toho abych se dožadoval vysvětlení tak to opravdu netuším. Jen sem se přezul a následoval ho k jeho černému sporťáku. ,,Uvidíš!"

Aki

Když jsem viděl jak se Yuri baví s tím Victorem došlo mi že jsou určitě milenci. Přepadl mně pocit samoty. Ne! Ne, to nebyla samota co mně sužovala, ale vztek a žárlivost. "Přešel" jsem k Yurimu a políbil ho, nevím proč, ale měl jsem pocit jako by se ve mně v tu chvíli něco zlomilo. A projel mnou úplně jiný pocit než do teď.Jakmile se už nebránil přidal jsem jazyk.Nebránil se tomu, ale ani se nepřidával, sem tam mu cukli koutky, ale ne proto že by se mu to kdo ví jak líbilo spíž to bylo tím že mu docházel kyslík. Nechal jsem ho nadechnout. Oddálil jsem se abych viděl jak se tváří. Nic, naprosto bez výrazu, neschopen jediného slova nebo pohybu. Naštval sem se jako snad nikdy předtím, z jeho pohledu jsem byl možná stále ten vyrovnaný člověk kterého znal, ale uvnitř mě to bylo jako by v mé hlavě vedli válku ďáblové a zase jen ďáblové. Napadlo mně něco naprosto absurdního chtěl jsem to okamžitě zavrhnout, ale mé temné já mě přemohlo. Popadl jsem Yuriho který se stále neprobral z toho šoku a vedl ho přímo k šatně. Když už jsem byl hotoví tak Yuri stále jednou nohou v transu už si taky sundával nepotřebné brusle.Konečně se odhodlal promluvit, čekal sem že bude řvát nebo požadovat vysvětlení. Jako bych mu mohl teď a tady říct ,, Jo promiň že sem tě políbil ale asi tak od vyšší střední tě miluji a tak sem si prostě řekl že teď když vím že si na kluky tak tě při hádce s tvým přítelem takhle "přepadnu", a abych nezapomněl mám v plánu tě unést, ale ty tu chvilku vydržíš že?" Místo toho se dočkám jen ,,Aki k-kam to jedeme?" tohohle. ,,Uvidíš!" řeknu naprosto klidným hlasem jako by se nic z toho nestalo a nasměruji ho ke svému autu.

Victor

Chtěl jsem za nim hned vyrazit, ale co sem si uvědomil asi příliš pozdě je...že nevím kde je. Vzal jsem do ruky mobil a vytočil jeho číslo. Nic, zkusil jsem to ještě třikrát, ale nikdo to nebral. Má hlava byla plná otázek na Yuriho, ale i na mě.Jen kdybych znal odpověď na tu nejdůležitější z nich KDE JE ? Jedna odpověď která vede k zodpovězení všech ostatních a já ji neznám! Říkal že je na stadionu tak se podíváme....v okolí jsou jen dva, když si pospíším třeba to stihnu.Popadl jsem tašku ve které mám obvykle věci na bruslení, ale taky peněženku s jinými nutnostmi a běžel pryč.Ještě jsem si půjčil auto od jedné ženské z lázní, s tím že jí ho hned vrátím a už jsem byl na cestě k prvnímu stadionu. Už jen pět minut a sem tam!Cesta mi ubíhala nesmírně pomalu tak sem pustil rádio z kterého se hned ozvala má nejoblíbenější písnička "History Maker" (Jasně že ji všichni znají :)

Aspoň mi trochu zvedla náladu než jsem konečně dorazil na místo. Vešel jsem dovnitř kde už stála taková nepříjemná ženská která na mně hned chrlila ,,Máme zavřeno." Já vím ale tohle je případ nouze.,,Podívejte ženská řeším tady hádku teď vlastně už únos mého přítele tak sklapněte a poslouchejte.!" Opravdu sem nechtěl být nezdvořilí ale jinak to očividně nešlo neboť tady paní je vyloženě kravka a já mám příšernou náladu .Když už konečně sklapla mohl sem se pustit do vyprávění ,, Nebyl tady náhodou Katsuki Yuri s nějakým "AKIM"?" Dal sem jí čas na rozmyšlenou, pak sem jí ale stejně naznačil že spěchám, a ona mi dala jasnou a nepříjemnou odpověď ,,Ne nikdo takoví tady nebyl."Bezva takže jsem tady plýtval časem!Otočil jsem se a odešel.Když jsem nastupoval do auta všiml jsem si projíždějícího sporťáku ve kterém seděl Yuri asi s tím típkem. Projeli okolo hrozně rychle a nebýt stažené střechy u auta pravděpodobně si jich ani nevšimnu.

Aki

Pane bože co to dělám vždyť já ho v podstatě unesl. I když je se mnou dobrovolně takže se to nepočítá že?.....v půlce cesty jsem si všiml auta co nás pronásleduje. Koukl jsem se do zrcátka.. vypadá jako ten bruslař Victor!Zamračil jsem se a přidal na rychlosti. Musím zajistit aby si ho yuri nevšiml.Ale ten stejně jen.... V polovině cesty jsme vjeli do města. Chtěl jsem to město objet ale přijde mi to jako docela dobrej nápad se tam zamotat a pak ho setřást v uličkách. Usmál jsem se a dupl na plyn. Pomalu jsme se blížili k tomu městu. Mám štěstí že ho moc dobře znám.Zatočil jsem do první uličky a pak rychle jel do další zatáčky.

Victor

Až toho zmrda dojedu tak ho vážně přetáhnu něčím ostrým. ( myslí akiho XD ) Jel rychle do města,čímž mně ještě víc nasral. Tady se rychle ztratím. Jel do zatáčky, ale mě tak jednoduše nestřese. Jel jsem za ním ale to už jsem ho neměl na dohled. Jel jsem do další zatáčky. ,, kde ten sráč doprdele je!!'' zařval jsem na celý auto a zastavil, slzy se sami drali na povrch. Vrazil jsem do volantu a už ani nezadržoval slzy,které začali volně dopadat na volant červeného auta. ,,yuri!'' zařval jsem. Kolem mě pomalu procházeli lidi s pohledem - co to sakra je za kripla?..

Aki

ušklíbl jsem se a pomalu se vymotal z uliček mého rodného města. Koukl jsem na yuriho, má jen tak zavřený oči a pomalu oddychuje, aniž by tušil co k němu cítím nebo jaké mám vlastně úmysly. Má růžový tváře a lehce rozcuchaný vlasy, který mu padají do obličeje. Je tak zatrceně sexy až sem začal cítit trochu těsno v kalhotách. Teď se o to nemůžu postarat, ale pomalu jsme přijížděli na určité místo.

tak a jsme tu...

MOTEL HAWAII

Tak se to trochu protahuje, myslela jsem že tady už se přiblížím konci ale jak to tak vypadá bude to ještě nadlouho.Poslední otázka máte radši Princ v červeném autě přijel právě na čas, nebo ,Hrdina s červeným autem přichází příliš pozdě.