Jmenuji se Zuzana. Je mi 15 let. Chodim do 9 třídy.. Tak začneme asi vyprávět příběh. Je skutečný a všechno v něm se doopravdy stalo..
Byl patek 14.10.2016. Ten den zamnou přijel nejlepší kamarád Roman. Známe se už asi 4 roky a zatím nás žádná hádka nerozdělila.
Když zamnou přijel usmíval se a mě to dohnalo taky k úsměvu. Usmívali jsme se na sebe a šli jsme proti sobě. Když jsem konečně stála vedle něj obejmula sem ho a on me. V břiše jsem citila miliony motýlků. Byl to nádherný pocit. Byla jsem do něj už pár měsíců zamilovaná. Měla jsem mu to v plánu říct v sobotu ale moje odvaha to neudělá. Když byl večer šli jsme se oba společně vysprchovat. Umyli jsme si navzajem záda a vlasy. Když jsme se osušili šli jsme si lehnout.. Byla jsem unavena takze jsem usnula hned...
Kdyz jsem se rano probudila bylo 10:15 a Roman nikde nebyl. Když po dvou hodinách přijel začala jsem na něj křičet kde byl.. On byl ticho a to mě naštvalo ještě víc.. Když začal křičet i on poslala jsem ho pryč... Třiskl dvermi a odesel... Kdyz jsem se mu snazila dovolat byl nedostupny dokud mi nevolali jeho rodice.. Po 4 hodinach mi dal nekdo vedet co snim je... Byl ale uz mrtvy... Naboural do stromu a neprezil prevoz do nemocnice... Kdybyvh mohla vsechno vratim zpatky aby on se mi vratil a vedel co k nemu citim.. Chybi mi a za par dni je jeho pohreb.. Po 2mesicich se bude pohrbivat.. Jedine co mi po nem zustalo jsou fotky a tricko s mikinou ktery stale voni po nem.. Chybi mi a to moc..
