Prožili jsme spolu krásné odpoledne a o to lepší večer jsme pak trávili v klidné hospůdce jen několik málo zastávek od Martinova domu. Počítal jsem s tím, že u něj dnes přespím. S čím jsem ale nepočítal, bylo, jakým způsobem u něj přespím.
V hospůdce jsme seděli v zadním koutku, abychom měli víc soukromí. Já seděl vedle Martina na lavici u zdi a Adam naproti nám na židli. Bavili jsme se, smáli se hloupostem, popíjeli... Trochu víc popíjeli...
Martin mě pod stolem hrozně nenápadně hladil po stehně, protože s tím, co v sobě měl, už se nezvládal moc hlídat a bylo mu pravděpodobně jedno, že je tu stále i Adam a všechno to vidí z prakticky nejlepšího úhlu. O to horší na tom bylo, že ve svém stavu už jsem o faktu, že nás Adam sleduje, nebyl schopen racionálně uvažovat ani já. A on naše milenecké chování vážně pozoroval; jeho pohled byl podezřívavý, naprosto odhalující a zároveň plný pobavení.
„Půjdeme domu," vyhrkl z ničeho nic Martin, „ke mně. Ke mně domu!"
Hodil jsem pohled po něm, pak po Adamovi, který s úšklebkem na tváři dopíjel zbytky svého piva, a pak znovu po Martinovi. Myslel... všichni tři?
Myslel.
K sobě domu nás doslova dotáhl. Venku se ještě jakžtakž ovládal, i když jeho obezřetnost byla tatam už s druhým pivem, ale jakmile jsme se dostali do útrob domu, začal se chovat ještě lhostejněji. Každého za jednu ruku nás vtáhl dovnitř svého bytu a kopnutím zabouchl dveře s ránou neúměrně silnou noční hodině. Se skousnutým rtem si nás oba najednou přitáhl k sobě. Culil se, byl ve vážně dobré náladě, čímž mě trochu děsil. Pravděpodobně jako jediný z naší trojice jsem ještě alespoň trochu vnímal, co se děje.
Podíval se na mě, pak na Adama, pak znovu na mě a pak rovnou na Adamovy rty. Bez jediné emoce, jediného slova nebo nějaké němé otázky ke mně... ho prostě začal líbat.
Adam se smál do jeho rtů, ale polibky mu oplácel stejně chtivě. Moje srdce tlouklo rychleji a vnímal jsem ten tlukot mnohem hlasitěji. Byl jsem naštvaný. Nebo bych měl být. Ale ono to na mě ve výsledku působilo zcela opačně. Líbilo se mi to. Vzrušovalo mě to.
Zataháním za ruku jsem Martinovi připomněl, že jsem tady, a on stiskem reagoval, že si toho je vědom. Ale líbat Adama nepřestal, naopak se líbali vášnivěji, laskali se jazyky a vydechovali si do rtů. Přemýšlení o tom, s čím právě teď souhlasím a do čeho jdu, mě o několik sklenek alkoholu obešlo. Bez další sekundy zaváhání jsem začal Martina líbat na krku a dostávat ho z jeho teploučkého kabátku.
Martin s usměvavým stenem zvrátil hlavu a beze slov tak dovolil nám dvěma se o něj starat.
Nemuseli jsme si s Adamem vyměnit ani pohled, aby naše pohyby byly dokonale synchronní. Bylo to tak přirozené. I přesto, že jsem ohledně svého Martina dost majetnický a trochu sobecký, nechal jsem toho hetero zrzouna rozepínat Martinovu košili, hladit ho po hrudi a líbat ho na čelisti. Sám jsem ho obešel, abych ho mohl líbat na šíji a tahat ho za blond vlasy a tisknout se na něj a mačkat jeho pevný zadek a následně pomoct Adamovi stáhnout Martinovi košili z ramen a paží. Strašně moc jsme ho rozmazlovali všemi těmi doteky a hlazením a polibky a on děkoval svými steny.
Chtěl jsem Martinovi svléknout i džíny, ale sotva jsem se prsty dotkl kovového knoflíčku, pevně chytil moji ruku do své. Vysmekl se Adamovi a silou mě přirazil na dveře. Se skousnutým rtem si mě prohlédl a pak mě začal líbat na krku. Automaticky jsem si ho pažemi tiskl blíž k sobě a vzrušením ho škrábal nehty po zádech. Když jsem vracel ruce na jeho záda poté, co ze mě stáhl bundu i s mikinou, narazil jsem na vlasy. Adam ho líbal kolem páteře dole nad lemem boxerek, přičemž dokončoval práci, kterou mě Martin nenechal ani začít. A zatímco ho zouval a stahoval mu upnuté džíny přes kotníky, využil jsem příležitosti přivlastnit si rukou Martinův rozkrok.
