Za ten rok se toho moc nezměnilo. S Lily jsme se staly nejlepšími kamarádkami a James byl něco jako můj brácha. Často jsem s nimi tropila ty jejich žertíky. Vážně jsem si to užívala, byla s nimi legrace. S Clar jsme si stále dopisovaly, ale už to nebylo jako předtím. Přeci jenom jsme se hrozně dlouho neviděly. Ale zásadní změna proběhla v mém vztahu s Blackem. Nenávidím ho. Ano, ty první dny, co jsem tady byla se choval mile. Měla jsem pocit, že on jediný mi rozumí a byl tu pro mě. Ale od toho dne, co odešel z ošetřovny se choval hůř a hůř. A ještě k tomu mě přinutil k němu něco cítit. Své city už jsem z části potlačila, ale šlo to ztěžka. Lily Jamese stále odmítala a James z toho byl čím dál tím víc zničený.
Dnes je poslední den prázdnin, které jsem strávila u Jamese. Snažila jsem se nezhoršovat to tady a tak jsem s Blackem nemluvila, protože jsem věděla, jak by to asi dopadlo. Jamese to sice ze začátku hodně trápilo, ale už se s tím smířil. Jamesovi rodiče byli už dávno v práci, takže nám tady nechali pouze přenášedlo, které nás prý zanese poblíž nádraží Kings Cross. ,,Jimmy pohni, nestíháme" křičela jsem přes celý dům Potterových. ,,No jo, už běžím" ječel James ze svého pokoje. Stála jsem u staré roztrhané boty a poklepávala nohou. Ne, že by byli nějak dochvilní. ,,Hej , nechci nic říkat, ale přesně za dvě minuty to přenášedlo začne přenášet, a pokud tu nebudeš, tak nevím jak se dostaneš do školy" zakřičela jsem se zvednutým obočím. ,,Vždyť už bežím" křičel James ze schodů a za sebou táhl své kufry. Za ním se smíchem běžel Black ,,Aby jsi nám nespadl Dvanácteráku". James protočil očima a na každém schodu tak napůl zakopl a z posledních dvou už spadl. Chytila jsem se za čelo. Ach jo. To snad není možné, že on je schopný se vysekat snad všude. ,,Máš 30 sekund" podívala jsem se na čas. ,,Už-už jsem t-tady" vydýchával svůj pád. A když se přenášedlo začínalo třást, všichni tři jsme se jej chytili . Cítila jsem trhnutí v pupíku a za pár sekund jsme spadli do jakési trávy. Když jsem natočila hlavu, všimla jsem si, že je to na rohu nádraží King's cross. Vešli jsme teda dovnitř, dali si kufry a zvířata do košíků a jeli k nástupištím 9 a 10. Uhladila jsem si kraťásky. A chytila se vozíku. Projela jsem zdí mezi nástupišti a ocitla se u Spěšného vlaku do Bradavic. Bylo úžasné znova to tady po dvou měsících vidět. Zmatení prváci pobíhali po nástupišti a snažili se rozloučit s rodiči, nastoupit do vlaku a zároveň se s někým seznámit na jednou. Rodiče se loučili se svými dětmi. Někteří dokonce plakali.
,,Hni sebou Darková" ozval se za mnou Black. ,,Jdi do háje" zavrčela jsem. James nad námi jen protočil panenkama. Když v tu chvíli na mě něco s křikem ,,Cassie!" skočilo a já se skácela na zem. Když jsem se posadila, a odhrnula si rudé vlasy z tváře, poznala jsem v tom něčem Lily. ,,Zabila jsem tě?" zeptala se Lily se smíchem. ,,Jo, ale přežila jsem" vyplázla jsem na ní jazyk.
,,Ahoj, Evansová, tak co, těšíš se, až se staneš Potterovou?" prohrábl si James vlasy a nahodil flirtovní úsměv. ,,Nad náma se táhnou mraky.. Netlem se a táhni taky!" zavrčela Lily. Začala jsem se hrozně smát, společně se mnou Black. ,,T-to jsi vymyslela básničku n-na Jamese?" hekala jsem smíchy a držela se za břicho. ,,Jo" zvedla hrdě hlavu Lily. ,,Takže ty na mě myslíš!" rozzářil se James jako sluníčko. ,,Jo, myslím" Podívala se na něj znuděně Lily a my všichni se na ni ohromeně podívali. ,,Vymýšlím, jak tě zabít, aniž by každý typoval mě" usmála se Lily. Jamesovi to očividně ale nevadilo. ,,Hlavní je, že na mě myslíš" Liliiny tváře se nafoukly a ona zlostí zčervenala. ,,Pojď, jdeme" prohlásila rozhodně a táhla mě i s kuframa do vlaku. ,,Tak ve škole!" stihla jsem křiknout na Jamese a pak jsme s Lily vstoupily do vlaku. Sedly jsme si do volného kupé a já si uložila kufry.
Začaly jsme se bavit o našich prázdninách, když po chvíli se otevřely dveře ,,Prosím ať to není Potter, prosím, prosím" modlila se skoro Lily. Ale James to nebyl. Ze dveří vykoukla blondýnka a hned za ní bruneta ,,Dei! Kat!" vykřikla jsem a obě je objala. Stejně tak Lily. Pokračovaly jsme v debatě na téma prázdniny. Lily se dokonce občas zasmála, když jsem říkala, jaké kraviny jsme s Jamesem dělali. Blacka jsem nezmiňovala, protože bych se musela naštvat. Do dveří nakoukla hlava se střapatými černými vlasy a brýlemi. ,,Evansová. Primusové mají jít do jejich vagónu" ,,Fajn, zavolej mi Rema" řekla Lily. ,,Ehm, Remus není primus" ukázal si pyšně na odznak primuse na hrudi James. ,,N-ne-ne, j-jak?" zakoktala se Lily zděšeně. ,,Víš, jsem neobyčejně chytrý" ,,Proč zrovna já" mumlala si Lily, když vycházela z kupé a plahočila se za Jamesem. My s holkama jsme pouze zadržovaly smích. Já samozřejmě věděla, že se James stal primusem a u Lil mi to došlo. Byla nejlepší studentkou v ročníku. I když samotná nechápu, jak mohl někoho jako Jamese dát Brumbál za primuse. ,,Hádejte, kdo mě pozval na rande" rozplývala se Deine. S Kat jsme dělaly že přemýšlíme. ,,Budu hádat.. Ben?" ,,Ano!" Dei jiskřily oči a pořád nám vyprávěla, jak je úžasný a krásný. Ben byl syn nejlepší přítelkyně Deininy matky. Byl to také kouzelník, stejně jako jeho rodina. Chodil do Havraspáru a se svými blond, skoro zlatými vlasy, modrýma očima a vypracovanou postavou byl celkem hezký. Hrál na postu odrážeče ve famfrpálu.
,,Co byste vůbec chtěly dělat po skončení školy?" zeptala se nás Kat. ,,Já bych chtěla na lékouzelnici" usmála se Deine. ,,A ty?" ,,Asi bych chtěla pracovat jako knihovnice. Nebo možná taky lékouzelnice. Ty, Cass?" Nad tím jsem nemusela uvažovat.Protože jsem nad tím ještě nepřemýšlela, hned jsem věděla, čím chci být. ,,Bystrozorkou" usmála jsem se. ,,Ty jsi vážně odvážná" usmála se Kat. ,,Ano! A budu, dokud tu nechutnou zmiji nechytíme!" zatvářila jsem se hrdě. Byla jsem pyšná na své budoucí povolání. ,,Nevím, jak jsi vůbec mohla uvažovat o tom, že by tě zařadil do Zmijozelu"zakroutila nade mnou Kat hlavou. Usmála jsem se. Tahle slova mě těšila. ,,Oblíkat! V tom mudlovském oblečení bys moc neuspěla Cass" zasmála se Dei a my se převlékly do hábitů. Když vlak zastavil, vytlačily jsme se všechny tři tlačenicí a čekaly před vlakem, než přijde Lil. Zvláštní pocit. Podruhé a naposledy vystupuju z vlaku v Prasinkách a poprvé a naposledy pojedu k hradu v kočárech. ,,Ne, nepůjdu!" zaječel dívčí hlas od schodů z vlaku. S holkama jsme protočily očima. ,,Kdo to asi byl" zašklebila se Kat. ,,Nemám tušení"dělala Deine nenápadnou. ,,Já myslím, že Remus" prohlásila jsem. ,,To byl Pettigrew. Asi chtěl říct, že nepůjde na odtučňovací tábor" zašklebila se Kat. Vyprskla jsem smíchy a holky se ke mě přidaly. ,,Co je tady k smíchu?" přišla k nám Lily. ,,Ale to nic, jen si tak povídáme." řekla Dei až rozdýchala výbuch smíchu.
Nasedly jsme do jednoho z kočárů. V tom se k nám přihnal James, Black, Pettigrew a Remus. ,,Ehm.. Holky, mohly by jsme jít k vám? James byl v tom vlaku trošku déle a no.. všechny kočáry už odjely" řekl Remus a díval se na nás prosebným pohledem. Rozhlédla jsem se kolem a opravdu. Všechny kočáry byly buď přeplněné, nebo už jely k hradu. ,,Tak dobře" vydechla Kat. Nějak se k nám vecpali. ,,Stejně je to hrozně zvláštní" prohlásil James. ,,Co přesně?" prskla Lily. ,,Že je tohle naposledy. Že tohle budou naše poslední vánoce, poslední zkoušky, poslední rok na naštvání pár učitelů." odvětil James ignorujíc Liliin nepříjemný tón. ,,Máš pravdu. Jsem tady druhý rok a už jsem si to tady zamilovala" přikývla jsem. ,,Mám vás všechny rád" šeptl Remus a v tu chvíli jsme byli všichni dojatí. Tahle chvíle byla neuvěřitelně nostalgická, smutná a krásná zároveň. Nemohla jsem si pomoct. Jedna neposedná slza opustila mé oko. ,,Nebul Darková" řekl Black vedle mě a šťouchl mě do žeber ,,Že ty musíš zkazit každou hezkou chvilku" zabručela jsem. ,,Každou ne" mrkl na mě. Chvíli mi trvalo než jsem to pochopila ,,prase" protočila jsem očima. ,,Určitě by se ti to líbilo" usmál se tím svým okouzlujícím" úsměvem. Zadívala jsem se mu do očí bouřkové barvy. ,,Víš, že máš oči jako studánky?" usmála jsem se. On se na mě překvapeně podíval, stejně jako celý kočár. ,,Stačí do nich jen nachcat" mrkla jsem na něj a otočila hlavu. ,,Tss... Já věděl, že z tebe nic normálního vypadnout nemůže." protočil očima. ,,Normální věty si šetřím pro normální lidi" ,,Aby sis mohla šetřit normální věty pro normální lidi, to bys nejdříve musela být normální, aby z té tvé pusy mohlo něco normálního vypadnout." ,,Jsem dost normální na to, abych ze své normální pusy mohla vypustit normální větu, která by samozřejmě nebyla namířená na tebe, protože ty máš k normálnosti velmi daleko" ,,Držte pusy, stejně vás nikdo nechápe" ozval se zděšený James. ,,Ticho, Jamesi" okřikli jsme ho oba naráz.
,,Vy dva jste se hledali, fakt. Hodili by jste se k sobě"
________________________________________________
Bonjour <3
Další díl. Doufám, že se líbil :D 1515 slov, jsem se překonala normálně :D Budu ráda za voty, případné názory v komentech.
Adios <3
ČTEŠ
Ta Albína (FF - Pobertové)
FanfictionJsem albína. Jeden z důvodů, proč jsem se nikdy nepodívala do Bradavické školy a proč jsem nikdy nebyla milované dítě. Proč bych také měla být? Rodiče pro mě neměli nikdy ani pohled, ale já se s tím naučila žít. A byl to skoro ničím nerušený klidný...