Secret

10.Kapitola

Pohled Seokjina:
Celé pondělí probíhalo v poklidu. Až na ranní zmatky Yoongiho, že se mnou nejde do školy, že půjde sám, to bylo opravdu klidné. Už byla šestá hodina a my měli obědovou pauzu. S klukama jsme si jako vždy sedli k jednomu z největších kulatých stolů v jídelně a já si došel koupit bagetu a jejich výbornej puding.

Když jsem si sedal ke klukům, uviděl jsem Yoongiho i s Kookem a Taem. „Gi!" zařval jsem a zamával jsem, aby se k nám přidali. On se na mě nejistě podíval a pak se koukl na Kooka. Ten se strachem v očích zavrtěl hlavou a já si povzdechl. To snad koušeme? „Kookie mám pro tebe puding." zařval jsem na něj a on se s rozzářenýma očima ke mně hrnul. „Ahoj hyung." pozdravil mě a čekal na tu čokoládovou pochutinu. Pá moje jediná lásko, ale Gi je důležitější.

Yoongi se s povzdechem k nám vydal a Taehyung jen něco zamumlal a šel si koupit jídlo. „Ahoj." pozdravil Yoongi a ostatní mu přikývli nebo odpověděli. Za chvíli už přišel Tae a já Kookovi dal konečně puding. „Děkuju hyung." řekl radostně Kookie a mlaskl si. Je fakt jak dítě, ale roztomilé dítě. „Myslím, že bych ti zvládl udělat i lepší." zasmál jsem se a on se na mě podíval.

„Umíš vařit hyung?" zeptal se a Gi se zasmál. „Ten ti udělá cokoliv." řekl a mrkl na mě. „A zvládl bys malé plněné perníčky. Jsou malé a sladké a-"

„To jsi sakra, dítě?" zavrčel Hoseok a já po něm střelil pohledem. „Neser se laskavě do ostatních!" vyštěkl Taehyung. „Kluci!" vypískl jsem na oba dva a oba sklopily hlavu. Asi to nebyl dobrej nápad. „Omlouvám se, jen jsem všude nejmladší, jelikož jsem šel do školy o rok dřív a všichni se tak ke mně chovaj. Prostě mi to ujelo." zamumlal poraženecky Kook. Ostatní jen přikývli a Yoongi s poposedl blíž ke Kookovi.

Nevím co se dělo, ale Yoongi i Taehyung začali být jako na trní a sledovali každý Kookův pohyb. „Yoongi uvažoval jsi o policii?" zeptal se nakonec Joon a Yoongi zavrtěl hlavou. „Je to konec konců rodina." zamumlal a Kookie zmateně zamrkal. Pak se po nás všech podíval. „Vy to víte?" zeptal se a ostatní přikývli. „To mi ho přestěhovali k Jinovi." řekl Joon a Kook si skousl ret.

„Je mi to líto hyung." zamumlal Kook tak potichoučku, že mu bylo těžké rozumět. „Kooku řekl jsem, že to nemáš řešit." povzdechl si Gi a hrabal se v jídle. Kook vstal a uklonil se. „Kooku sedni." teď už Yoongiho hlas byl naštvaný. „Moc vám děkuju, že jste se o něj postarali. Je mi líto, že jsme tam nešli, i když jsme o tom věděli, ale-" „To by stačilo!" Yoongi stáhl Kooka vedle sebe a naštvaně se na něj podíval.

„Říkal jsem, že je to v pohodě, proč to sakra řešíš. Stejně bys mě akorát vytočil, kdybys tam přišel." zavrčel zlostí bez sebe a já se na něj zmateně podíval. Proč tak vyšiloval? „Ale hyung, Tae tam chtěl jít, ale já mu řekl, že nesmí. Já se bál a tak jsem to nedovolil ani Taemu. Ale přísahám, že kdyby ses mi do pondělí neozval, šel bych tam já vážně-"

„Okamžitě zvedni tu svojí prdel a pojď!" práskl do stolu Yoongi a prudce vstal. Kook se na něj podíval a hned vstal. Yoongi začal Kooka tlačit někam mimo jídelnu a Taehyung si frustrovaně prohrábl vlasy. Pár lidí v jídelně se kvůli ráně na nás podívali, ale nějako to neřešily.

„Co to bylo?" zeptal se Jimin a já se podíval na Taehyunga. On jediný to nejspíš dokázal vysvětlit. „Neřešte to, jen dělejte, že se to nestalo." řekl a skousl si ret. „Můj klidný přítel, právě ztratil nervy nad svým nejlepším kamarádem pro nic a ty mi říkáš, že to nemám řešit? A kam ho vůbec zatáhl? Budou tam samy?" vyzvídal jsem a Taehyung se zasmál.

„Nemusíš žárlit na Kooka, Yoongi je pro něj rodina. Vyrůstali spolu." „Vyrůstali spolu?" jako s jeho strýcem? „Tae, řekni mi kruci, co víš." řekl jsem a on po klukách střelil pohledem a povzdechl si. „Před Kookem neřeknete ani slovo a budete se chovat jako, že jsem vám to neřekl!" zavrčel a ostatní přikývli. Asi byli i oni zvědaví, proč ta scéna vznikla.

Taehyung se rozhlédl, jestli nás stále někdo sleduje a pak začal. „Kook se nechová jako dítě, kvůli tomu, že by byl nejmladší. Je to součást toho, že jako malej neviděl hezký věci." povzdychl si a pak pokračoval. „Jak jsem řekl Yoongi a Kook se znají od mala a jelikož ten zasranej zkurvysyn, kterému Gi říká strýc, se před ostatníma chová normálně, tak Kooka dostal někdy na hlídání. Zkrátím to a řeknu, že prostě Kook jako malej viděl, co neměl a někdy se prostě začne chovat, jako děcko. On je chytrej a je vyspělej, jen prostě někdy dělá... prostě jako s těma perníčkama. A taky když ten chlap zmlátil Yoongiho před rokem, Kook byl u toho." Tae položil jídlo na stůl a podíval se na nás.

„Yoongi Kooka odvedl protože Kookie začal chytat... záchvat? Nevím jak to nazvat... Prostě se mu začne hůř dýchat anebo brečí. Dřív se to stávalo častěji, ale teď se to děje, jen když jde o Yoongiho strýce. Má z něj panickou hrůzu a proto jsme za Yoongim nemohli. Panebože nevím, co by se stalo, kdyby znova viděl jak Yoongiho bije nebo by dokonce vztáhl ruku i na něj." Tae si zabalil jídlo a hodil ho do batohu. „Prosím neříkejte mu dítě, nebo vůbec nepoukazujte na Yoongiho strýce. Opravdu chceme Kooka z toho dostat." poprosil nás Tae a my přikývli.

„Já se omlouvám, nevěděl jsem..." zamumlal Hoseok a Tae mávl rukou. „Nech to být, je to jedno. Většinou už na to nereaguje. To spíš Taeho strýc a to, že se Kook cítí vinný." zamumlal Tae a my znovu přikývli. „Nechci si rejpat, ale nebylo by lepší, kdyby na něj byl Yoongi milejší, než to jak tu na něj řval?" zeptal se Joon a Tae se usmál.

„Yoongi má vlastní způsob, jak Kooka uklidňuje. To že tu na něj řval, neznamená, že bude i v soukromí. Jen ho odtud chtěl dostat co nejdřív. Jakmile budou někde v klidu tak bude milej." Taehyung měl pravdu, neviděl jsem důvod, proč by na něj Yoongi řval i nadále. „Jak ho uklidňujete?" zeptal se Jimin a Taeho úsměv se zvětšil.

„Každý jinak. Yoongi s ním mluví a maximálně ho obejme. Já mám jiný přístup." jasně jsem mu viděl v očích jiskřičky. „Ty a Kook-?" nestihl jsem říct a Tae zavrtěl hlavou. „Kamarádi nic víc." usmál se a já si nesouhlasně mlaskl. „Yoongi tvrdí něco jiného." řekl jsem a Taeho oči se rozšířily. „Co? Ale já mu říkal, že jsme jenom přátelé." podivil se Tae a já se zasmál.

„To neznamená, že ti to Yoongi věří." podotkl jsem a kluci se zasmáli. „Popravdě Taehyungu, jsi na škole jeden z těch oblíbenejch a holky si držej odstup jen kvůli tomu, že si myslí, že máš Kooka." zasmál se Jimin a Hoseok mu to odsouhlasil. „Já se z téhle školy fakt zblázním." zavrčel Tae a pak se podíval ke dveřím. „Trvá to nějako dlouho, už by měli být zpátky." řekl znepokojeně Tae a já se podíval na hodiny. Uběhlo jen něco kolem deseti minut. Vypadá to, že ty záchvaty opravdu netrvají dlouho.

Ani jsme mu nestihli nic říct a kluci se objevili ve dveřích. Kook měl zarudlé oči a Yoongi naštvaný výraz. „Sakra brečel." sykl Tae a Kook si za chvíli sedl vedle mě. „Napadlo mě, co takhle kdybyste k nám o víkendu všichni přišli a poznali se, aby to nebylo takhle divné?" zeptal jsem se a ostatní přikývli. „Jinak oficiálně představovat vás nemusíme, ne? Myslím, že tahle škola, je dost malá na to, abyste se znali." ostatní přikývli a já se usmál. Zajímá mě, jak tohle celé dopadne.

≈≈≈≈≈≈  

Tak máme tu předposlední díl xD Tak snad se líbilo xD

Taky chci poděkovat za 2k přečtení :3 jste naprosto dokonalí 😍😍