,,Chtěl bych někam daleko od ostatních" Povzdechl si Yoongi a chlapec vedle něj se pousmál.
,,V tom případě mě následuj. Na chvilku se ztratit neuškodí, stejně je tady nuda" Uchechtl se stříbrnovlásek a vedl druhého chlapce z domu.
❇️
Procházeli rušným městem a nakonec nastoupili na vlak. Jeli tak dlouho až zůstali ve vlaku jen sami dva.
,,Je zvláštní někoho vést na mé tajné místo" Zahihňal se Jimin a položil Yoongimu hlavu na rameno.
,,Nemusel jsi"
,,Ale já chci"
❇️
Oba chlapci vystoupili v malém městečku na, které dopadaly sluneční paprsky. Ulice byly tiché a barevné domy s oloupanými nápisy se zdály prázdné.
,,Žije tady vůbec někdo?" Rozhlédl se Yoongi a Jimin zavrtěl hlavou.
,,Je to tady už dlouho opuštěné, ale za jezerem se nachází vesnice" Vysvětlil stříbrnovlásek a Yoongi přikývl. ,,Pojď chci ti ukázat louku" Řekl nadšeně Jimin a táhl chlapce za sebou na louku plnou květin, lemovanou jezerem.
,,Na místě bez květin bys to nebyl ty" Uchechtl se Yoongi a lehl si do trávy vedle druhého chlapce.
,,Pravda" Usmál se Jimin. Jeho vlasy stříbrné barvy se v září slunce třpytily jako hvězdy.
,,Zavedl jsi sem někdy někoho kromě mě?" Zeptal se Yoongi a zastínil si rukou pohled před ostrým sluncem.
,,Nikdy" Odpověděl jednoduše. ,,Ale jsem rád, že tu se mnou jsi. Nebude mi alespoň smutno" Dodal s úsměvem.
,,Taky jsem rád, že tu s tebou jsem" Opětoval mu Yoongi úsměv. ,,Vždycky mě něco zajímalo"
,,Copak?"
,,Mám pocit, že víš co chci říct, i když mlčím"
,,Snažím se ti porozumět"
,,Jsi jako anděl"
,,Nejsem. Jsem pravý opak, hyung. Ve skutečnosti jsem jen zbabělec"
,,Proč?"
,,Neumím čelit těžkým a důležitým okolnostem. Vždy před nimi uteču"
,,Říká se, že nikdo není dokonalý, ale ty pro mě jsi"
Yoongi stydlivě sklopil pohled, ale Jimin mu nadzvedl konečkem prstu bradu, aby se mu podíval do očí.
,,Kvůli tobě se snažím změnit" Šeptl Jimin a naklonil se k chlapci vedle sebe. Yoongi zatajil dech a nemohl uvěřit tomu, že se to děje a na to Jimin spojil jejich rty.
❇️
/doporučuji si změnit barvu stránky na černou ^^/
Kraj pohltila tma a město svítilo neonovými nápisy. Yoongi viděl kvůli alkoholu v krvi jen jakási rozmazaná světla na druhé straně jezera.
,,Vypadneme odsud, je pozdě" Řekl Jimin a chytl Yoongiho za ruku, který jen omámeně přikývl.
Yoongi si prohlížel odrazy ve výkladních skříních kolem, kterých procházeli a nepoznával se.
Co když je tohle jen další výplod mé fantazie? Políbil mě někdy? Leželi jsme spolu na květinové louce? Držel mě za ruku? Existuje vůbec tohle město?
Z pohledu Jimina:
Chlapci se vraceli vlakem zpět domů a Yoongi mezitím usnul, a tak mu Jimin jen vískal ve vlasech a tiše zpíval písničku.
❇️
Yoongi nechal Jimina přespat u sebe, protože byl stejně jako vždy sám doma. Jimin si lehl do postele a blíž se přitulil k chlapci, který již spokojeně spal. Potlačil pláč a usnul s pár slzami na polštáři.
Ráno
Jimin vstal z postele, tak aby nevzbudil chlapce vedle sebe. Políbil ho na tvář a z očí mu stekla další slza.
Sbohem
zmizel.
🌸
___
Ano, skutečně jsem tuto část psala od jedné ráno, ale why not. Snad se líbilo :3
♡ JÁ ÚPLNĚ UMÍRÁM NAD TĚMI GIFY OMG ♡
Ok konec mého fangirlingu, ale prostě yoonmin + ty gify!!
Ok takže hezký zbytek prázdnin a nový rok! ^^
♡ see u soon ♡lol.
ČTEŠ
LOST FLOWER BOY - YOONMIN
Fanfiction❝Ani květy sakur nebyly krásné, tak jako on.❞ ©chimsthetic