Teen mom

Adam: Musíme si promluvit

"Jsem unavená miláčku, radši si půjdu lehnout. Zítra vstávám do školy." Tak tohle byla věta, kterou jsem slyšel, když jsem Sandru objal a snažil se o hezkou chvilku. Poslední dobou je prostě divná. A to, co se dělo v té restauraci už vůbec nechápu. Sandra neustále chodila na záchod, jakoby si chodila psát s nějakým milencem a vůbec mě nevnímala. A to nemluvím o tom, jak si objednala palačinky se smažený sýrem. Vždycky si v restauraci objednávala saláty nebo něco lehkého a najednou tohle? Zítra si s ní budu muset promluvit. Nevím, jestli ji třeba něco netrápí.

Šel jsem koukat na televizi. Zapnul jsem nějaký dokumentární film o tučňácích. Bylo mi to jedno, protože i přes to, že jsem koukal, hlava nepobírala nic. Neustále jsem přemýšlel o tom, jestli Sandra někoho nemá, nebo jestli nemá nějaké problémy ve škole nebo s rodiči. Prostě jsem hledal jakýkoli důvod, který by vysvětloval udalosti v posledních dnech. Třeba to jenom dostala a je nepříjemná. Ale vždycky mi to říká, abych právě věděl, kdy její chování omlouvat. No, teď už toho moc nevymyslím. Blížila se půlnoc, takže jsem se šel rychle osprchovat a šel si lehnout. Ležel jsem na posteli a díval jsem se na Sandru. Přikryl jsem ji a políbil na čelo. Usínal jsem velmi dlouho. Nemohl jsem dostat z hlavy myšlenku, že je něco špatně.

"Píp-píp-píp-píp-píp" bylo šest ráno, když začal zvonit budík. Sáhl jsem po něm, abych ho vypnul. Chvilku jsem ještě ležel jak mrtvola na posteli a pak jsem se otočil na Sandru. Nebyla tam, nikdy nestává dřív než já. Rychle jsem se posadil na postel a nevěřícně se rozhlížel po ložnici. Zrychlil se mi tep a myslel jsem na nejhorší. Na to, že Sandra ode mě odešla. Rozběhl jsem se a běžel se podívat do kuchyně, Sandru jsem neviděl tak jsem běžel do koupelny. "Sandro!?" Sandra klečela u mísy a zvracela. Bylo vidět, že se snažila mi něco říct, ale neustálé zvracení jí to nedovolilo. Naklonil jsme se k ní a držel jí vlasy. Druhou rukou jsem jí hladil po zádech, abych ji v téhle situaci alespoň trochu podpořil a dal najevo, že jí chci pomoc.

Když se Sandře udělalo lépe, šli jsme se nasnídat. "Zlato, hodil by si mě ještě před školou do lékárny?" "Ty něco potřebuješ?" Sandra poněkud znejistila a začala se zakoktávat. "No, víš ... No...já... mně došly ty prášky na alergii víš?" "Jo, jasně, hodím tě tam." Jestli mluví o těch prášcích, kterých máme plný šuplík ve skříňce nad umyvadlem, tak je to jasný. Něco mi tají. Ale teď to nemůžu řešit. Až se vrátím domů, budu si s ní muset promluvit. A to si za rámeček nedá. Právě toho mám dost.

V autě bylo naprosté ticho. Sandra mlčky seděla na sedadle a dívala se z okna. Přijížděli jsme k lékárně. "Děkuju zlato, hele klidně jeď, ať nepřijdeš pozdě. Já to do školy dojdu, mám to kousek." Sandra mi dala pusu na tvář a v tu ránu byla pryč. A tím mě dorazila. Rozzuřeně jsem zařadil jedničku a vyjel z parkoviště u lékárny. Jako by nestačilo, že mám plnou hlavu zlosti na Sandru a ještě mi vběhne nějakej debil na přechod. "Máš červenou ty osle!" Neudržel jsem se a zařval jsem na vyplašeného mladíka na přechodu, zrychlil krok a já jsem se rozjel. "No to byl blbec!" Ještě chvilku jsem v autě nadával.

"Zdar vole" Patrik byl jako vždy v kanclu první a pozdravil mě dřív, než jsem to stihl já. "Čau". Mrzutě jsem mu odpověděl a bylo poznat, že tuší, že něco není v pohodě. "Copa je? Včera se to nepovedlo nebo?" Šel jsem si sednout na svou židli a otráveně jsem mávl rukou. "Ale, Sandra mě včera vůbec nevnímala, furt běhala na záchod, jak kdyby tam chodila krmit zatoulaný psy a večer taky nic nebylo. Prej byla unavená." Ve zkratce jsem Patrikovi popsal situaci, ale nechtěl jsem do toho zatahovat moje pochybnosti o jejích problémech nebo mém podezření, že Sandra někoho má. Patrik si starostlivě povdychl a opřel se o opěradlo jeho kožené židle. "No jo, s ženskýma to není jednoduchý. Ségra spala i s přítelem včera doma a je to hrozný. Furt zvracela, jedla, chodila na záchod a ty výkyvy nálad. No hrozný, už aby byl ten prcek venku."

"Jo to Sandra poslední dobou taky, třeba včera byla asi třikrát behem večeře na záchodě a předevčírem i dneska zvracela a divně se chová v posledních dnech taky." Tak počkat. Zamyslel jsem se nad tím, jestli není možné, že by byla těhotná. Patrik, podle jeho výrazu nejspíš přemýšlel nad tou samou věcí. Podíval se na mě a dost nejistě vyhrkl. "Ty vole!" "Ale ne, to je blbost. Sandra nemůže být těhotná." Sám jsem ale začal pochybovat o tom, co jsem právě řekl. "To si piš, že může!" Patrik z toho byl dost rozklepaný a zvážil." "Ty vole, vždycky jsem měl kondom! Teda, no možná jednou ne, ale to už je dva měsíce zpátky." Začal se mi zrychlovat srdeční tep a třásly se mi ruce. "Ty vole, ségra je už ve třetím měsíci a zjistila to teprve minulý týden." Pozorně jsme poslouchal Patrika a byl jsme z toho opravdu mimo. "Ty vole, to by byl průser jak prase. Vždyť studuje, není ani plnoletá. Do hajzlu." Hodil jsme sebou a opřel jsme se o opěradlo židle. "Kámo, tak nevíš to jistě, třeba má jen nějaký těžký období. Třeba má nějakou střevní chřipku. To tady teď řadí furt. Ale měl by sis s ní promluvit." "No, to jsem měl dneska v plánu." Ale myslel jsem, že se budeme bavit o něčem jiném, než o tomhle.

No nic. Musel jsem začít pracovat. Od toho jsem totiž v práci. Naivně jsme doufal, že mě to přinutí myslet na něco jiného, ale neustále jsem měl v hlavě akorát Sandru a domýšlel jsem si, jak asi bude vypadat dnešní večer. Najednou mi přišla SMS od Sandry. Hned jakmile jsem na obrazovce svého mobilu viděl její jméno jsem se bál otevřít zprávu. Sandra mi totiž do práce vždycky volala a SMS od ní téměř nikdy nechodí.

Ahoj miláčku, mám teď chvilku volno, takže píšu ze školy. Prosimtě, potřebuju si s Tebou nutně promluvit. Budu u Tebe tak kolem třetí, takže prosím přijď co nejdřív. Miluju Tě ❤
Pa, Sandra.

A je to tu 😊 Další část "Teen mom"... Zatím se mi dařilo vydávat kapitoly tohoto příběhu každý den, ale chystám se rozjet i můj druhý příběh "Správní kluci nepláčou", takže je možné, že budu příběhy vydávat na střídačku.
Těším se na vaše komentáře, hlasy a podporu.
Děkuju Vám moc!
Taktéž děkuji moc thebabybeach, která se stala mou první sledovatelkou a chystá pro mé příběhy vytvořit covery. 😍 Určitě se podívejte na její profil.

*Miss mysterious* ❤