Následující ráno bylo, jak to říci nejvýstižněji, podivné, krušné a plné nejděsivějších zjištění. Sophia se probudila v cizím domě Pauliny rádoby velké kamarádky. Jistě takovou přítelkyni také vlastníte. Ona to není přímo vaše přítelkyně, ale spíše známá u které by vás velmi zarmoutilo, kdyby třeba zemřela (a takových kamarádek měla Paula spoustu). Tedy ta rádoby velká kamarádka se velmi ochotně nabídla, že u ní může přespat kdokoliv, kdo to má z Jessova domu na noční transport příliš daleko. Tím pádem u ní přespala polovina školy. Její jméno zůstávalo polovině hostů neznámé, avšak to hostitelku vůbec netrápilo, jelikož ani ona sama neznala drtivou většinu jmen svých hostů.
Sophia si tedy byla jistá dvěma věcmi. Zaprvé, neprobudila se ve své posteli (vlastně se neprobudila ani v cizí posteli, jelikož očividně přespala na zemi) a zadruhé, postihlo ji něco jako dočasná ztráta paměti, což zapříčinila nadměrná konzumace bůhvíjakého alkoholu. Dívka začala instinktivně šátrat kolem sebe, jelikož se chtěla ujistit, že je jí Paula nablízku. Našmátrala však jen čísi červené krajkované kalhotky, jež připomínaly spíše tkaničku od bot než spodní prádlo. Otřesená znechucením se pomalu sesbírala z tvrdé země. V pokoji leželo ještě dalších šest adolescentů, k dívčině hrůze zahrnoval ten počet i tři chlapce. Mezi poházeným oblečením nalezla svoji kabelku a vystřelila z pokoje rychlostí, jakou jí jen její stav dovoloval.
Už nikdy jsem neměla skončit v tomhle stavu, vyčítala si cestou ze schodů Sophia.
Už nikdy jsem...
„Sophie!" před dívkou se rozpřaženýma rukama objevil Mike.
„Můj ty bože," prohlásila dívka s úlevou a padla kamarádovi odevzdaně kolem krku. „Snad nikdy jsem tě neviděla raději."
„Taky tě rád vidím," uculil se do objetí mladík. „A stačí, když mi budeš říkat Miku," poškádlil ji.
„Kde jsou ostatní?"
„Jsi první, na koho jsem narazil."
„Přesně tohle jsem nechtěla slyšet," oznámila zkroušeně Sophia. „Nemůžu uvěřit, že jsem se zase nechala nalákat do takové pasti."
„Já myslel, že sis včerejší večer užila," zkřivil obočí nechápavě Mike, v tu chvíli se dívce lehce zatajil dech.
„Vážně?" otázala se mladíka, skrývajíce svoji nezměrnou zvědavost. „Proč si to myslíš?"
„No z toho, co jsem viděl, jste to včera s Paulou docela rozjely," uculil se. „Mám dojem, že jste chtěly udělat hvězdu uprostřed parketu, ale dost možná jste si to rozmyslely, protože pak jste se mi mezi všema nějak ztratily."
„Jakže to?"
„Jo a taky jsem tě viděl tancovat na kuchyňský lince, než se k tobě přidala Cindy Crawfordová. Myslim, žes jí řekla něco jako: „Tebe já nenávidím, ty unylinko! A vůbec za mnou nezkoušej lézt." Pak jsi jen dramaticky slezla dolů."
„To jsem určitě neudělala," odporovala s jistotou v hlase dívka.
„Ale udělala," přikyvoval Mike se smíchem. „Počkat, ty si to nepamatuješ?"
„Samozřejmě, že si to nepamatuju!" vyjela. „Protože se to ne-sta-lo," prohlásila.
„Říkám ti jen to, co jsem viděl," zvedl ruce vzhůru mladík. Sophia se mu chvíli dívala hluboko do očí. U Mika bylo nesmírně snadné prokouknout, zda lhal a či mluvil pravdu. Možná proto každá ze seznamu jeho dívek odhalila nevěru dřív, než ji vůbec stihl plně provozovat. K dívčině hrůze se však Mikovi ve velmi unavených zarudlých očích leskla pouze a jen čistá pravda.
ČTEŠ
Kill The Cupid - pozastaveno
Teen Fiction„Drahý Amore, bylo by fajn, kdybys nás svým šípem příště zasáhl oba."