Be our friend. . . [Yaoi]

3. ledna - Noc druhá [První střet - z očí do očí!]

Shiro:

Bylo odpoledne a já se probudil. Podíval jsem se na hodiny a vzdychl jsem.
Vstal jsem z gauče a šel jsem do kuchyně. Sebastian tam stál a podíval se na mě.
"Oh! Ahoj... tak co? Jak šla první noční?" zeptal se Sebastian.
"Hlídání robotů, kteří si chodí jak chtějí, kdy chtějí? Easy, kámo... nic hrozného se nestane... akorát nejspíše bych šel za Tomem, či by nešel se mnou... nudil jsem se tam v noci..." odpověděl jsem.
"Okay... chceš oběd?" zeptal se Sebastian.
"A víš, že jo? Mám celkem hlad..." odpověděl jsem.
Sebastian mi dal jídlo. Já si sedl ke stolu a jedl jsem.
Jakmile jsem to snědl tak jsem potkal cestou Dana, který mi dal dvě cíčka. Dal jsem si je k sobě a šel se dívat na televizi. 

Když byl večer tak jsem šel do koupelny, kde jsem provedl ranní hygienu. Pak jsem šel dolů a vzdychl jsem. Nakonec jsem odešel z domu.
Došel jsem k Damianovi domů a zaklepal na dveře. Tom otevřel a díval se na mě: "Uhhh... ahoj?"
"Ahoj... jsem-"
"Shiro, huh?" zeptal se Tom.
"Jak to-"
On mě znovu přerušil: "Joel mi to napsal ve zprávě na netu..."
"Oh... kay... ... um... hele... jdu do práce a chtěl jsem se zeptat jestli nechceš jít se mnou..." odpověděl jsem.
"Jasný. Aspoň se nebudu nudit doma." řekl Tom.
Jakmile to dořekl tak se podíval dovnitř, oblékl se a vykřikl: "Jdu s kámošem k němu do práce! Přijdu až ráno!"
Pak zavřel dveře a mohli jsme jít do té restaurace.
Došli jsme tam a šli jsme k hlídací místnosti. Sedli jsme si a já znovu uslyšel pípat mobil.
Další zpráva od toho hlídače...?
Po chvíli to zase začalo hrát...

Uhh, ahoj? Ahoj? Uh, no, jestli tohle slyšíš a dopracoval jsi to až do druhého dne, uh, gratuluji! N-nebudu mluvit tak dlouho dneska, jelikož Freddy a jeho kamarádi mají sklon být víc aktivnější jak týden postupuje. Uhh, možná by pak byl dobrý nápad zkontrolovat ty kamery, jen abys zjistil jestli jsou všichni na svých místech. Však víš...

Uh... Dost zajímavé, sám Freddy nechodí moc z pódia tak často. Slyšel jsem, že prý je víc aktivnější ve tmě, takže, hej. Myslím, že je to další důvod aby ti nedošla šťáva, že? 
Chtěl jsem taky zdůraznit význam používání tvých světel co jsou u dveří. V pohledu tvé kamery jsou slepá místa, a tato slepá místa jsou přesně venku u tvých dveří. Takže je-jestli nemůžeš najít něco, nebo někoho, na tvých kamerách, ujisti se abys zkontroloval ta světla. Uh, budeš mít jen pár sekund na reagování... Uh, ne že bys byl v nějakém nebezpečí přeci. Nenaznačuji na to. Taky, se podívej občas na závěs v Pirate Cove. Postava tam se zdá být unikátní v tom, že je více aktivnější pokud kamery zůstanou dlouho vypnuté. Myslím, že nemá rád když ho někdo sleduje. Já nevím. Každopádně, jsem přesvědčený, že máš vše pod kontrolou! Uh, popovídám si s tebou brzy.

Hovor se ukončil a Tom se na mě nechápavě díval.
Bylo 23:55 a Tom šel na záchod. Díval jsem se na kameru abych se ujistil či je v pohodě. V tu chvíli jsem uviděl jak si svlékal kalhoty a boxerky.
Vypnul jsem ten monitor a polkl jsem.
... Budu předstírat, že jsem nic neviděl...
Bylo 0:02 a Tom stále nikde nebyl.
Podíval jsem se na tu kameru a uviděl jak u jeho dveří od kabinky stojí Bonnie.
Zatracenej králík!
Vypnul jsem kameru a polkl jsem. Zahrávám si se životem... ... Ale to už moc dlouho... Nebudu tu sedět...
NE BUDU! ...
...
Podíval jsem se do stolu a uviděl tam baterku. Vyběhl jsem z místnosti a běžel přes chodbu a kuchyň na záchod. 
Doběhl jsem na záchod a uviděl toho králíka.
Bonnie se na mě podíval: "Oh! Shiro! To je tvůj kámoš?"
"Nech ho na pokoji!" odpověděl jsem.
"Chci být jen jeho kámoš..." odpověděl Bonnie.
V tu chvíli mi došlo, že jsem v místnosti na záchodech, se zabijáckým robotem, který se pohybuje tak jak chce.
Welp... Mohlo to být kurva horší ne?
Díval jsem se na něj a opatrně jsem šel ke dveřím od kabinky.
Otevřel jsem je a vyběhl odtamtud s Tomem.
"Co to sakra by-"
Tom nic nedořekl jelikož jsme v chodbě narazili na nějakého lišáka. Vypadalo to jako kdyby byl pirát...
"Yarr! Nový kámoši!" odpověděl ten lišák.
"... kdo jsi zase ty?" zeptal jsem se ho.
"Yar! Jsem Foxy!"
"Nech mě hádat... Foxy the pirate?" zeptal jsem se ho.
"Yup!"
...
"Okay... um... pokud bys nás mohl pustit abychom mohli jít dovnitř... bylo by to super..." odpověděl jsem nervózně.
Foxy ke mně přišel a díval se na mě. 
"Yarr! Jsi nějaký nervózní!"
"N...-ne... t-t-to..." 
Strčil jsem do něj a proběhl s Tomem dovnitř místnosti a zavřel jsem dveře.
Po hodině vysvětlování a po další hodině co jsme si povídali a hlídali jsem se díval na Toma.
"Máš holku?" zeptal se mě.
"Um... ... n-ne... co ty?" zeptal jsem se ho.
"Ani ne. Mně holky jsou celkem ukradené." odpověděl Tom.
"O-oh... okay..." odpověděl jsem.
Pak jsme oba dva chtěli zapnout monitor najednou a tak jsme se chytili za ruce.
Podíval jsem se mu do očí a polkl jsem.
Stále jsme se ale nepouštěli.
Tedy alespoň do té doby než Foxy zaťukal na okno: "Yarrrr! Otevřete! Budem mít párty!"
"N-ne Foxy!" odpověděl jsem.
Ale i přes to, že jsem odpověděl Foxymu, mě stále Tom držel za ruku.
"M-mohl bys mi pustit tu ruku?" začervenal jsem se.
On se zasmál a tu ruku mi pustil.
Tak jsme tam ještě hlídali.
Pak uplynulo 6:00 a my mohli jít domů.
Šli jsme se s Tomem projít. Vytáhl jsem si jednu cigaretu a on se na mě díval.
"Ty kouříš?" zeptal se mě Tom.
"Moc ne... ale někdy si dám..." odpověděl jsem.
"Máš ještě jednu?" zeptal se mě Tom.
"Proč?" odpověděl jsem.
"Já jen, že bys mi dal jedno..." odpověděl Tom.
"Pfft..." prskl jsem.
Chvíli jsem se na něj díval a pak vytáhl i druhou. On se usmál a já mu jí zapálil.
Chvíli jsme si tam povídali a jakmile jsme je dokouřili tak jsme se rozloučili. Před tím než jsme se rozdělili tak mi Tom dal pusu na tvář a odešel.
Došel jsem domů a pak jsem šel do obýváku.
Sebastian tam seděl a díval se na počítač, co byl na stole.
"Počítač..." odpověděl jsem.
"Jop... je tu nový... jelikož ty spíš často tady... tak jsem si říkal, že bys mohl dostat počítač..." odpověděl Sebastian.
"Oh! To je tak cool... díky kámo!" odpověděl jsem.
On se na mě podíval a zeptal se: "Co bylo v práci?"
"Um... nic moc... tedy... s Tomem jsme si povídali. Nic zvláštního." odpověděl jsem.
Zapnul jsem ten počítač a pak si do desíti minut vytvořil e-mail a Facebook.
Vyfotil jsem si fotku kterou jsem si dal na Facebook a pak si vyhledal Toma.
Poslal jsem mu žádost o přátelství a nakonec jsem si pak sedl na gauč, kde jsem taky usnul.