Nervózně jsem pozoroval dveře od záchodu kam vkročila, když si pocákala oblečení. Byl jsem roztěkaný a nedával jsem pozor na všechno okolo mne. Všechny moje smysly byly upřené na ty dveře a já jako bych slyšel jen tlukot vlastního srdce. Opatrně jsem se začal nadzvedávat, že se půjdu projít, jenomže si toho všimli ti dva se mnou u stolu a jen mě propíchli pohledem.
"Kam si jako myslíš, že jdeš?" nestydatě mi řekl Adrian.
"Já jen, pro něco k pití?" nemělo to znít jako otázka, sakra.
"Teď si pěkně sedneš a řekneš mi, co spolu vy dva máte. A 'nic' pro mě neni odpověď" ušklíbl se a podepřel si ruku hlavou. Lindsay si jenom něco za brblala pod vousy a vytratila se k baru, něco nejspíš objednat. Zhluboka jsem se nadechl, že mu řeknu o našem příběhu, jenže mě zastavila ona, padající na zem. Vmžiku jsem byl u ní a podepřel jsem jí svou mikinou hlavu, zkoušel jsem jestli dýchá a je ostatně v pořádku.
"Kolik vidíš prstů?" ukázal jsem ji pět prstů.
"Deset?" zeptala se omámeně a já jsem si uvědomil jak je krásná.
ČTEŠ
The Book of Love ✔️
Short Story"A nebudeme si to číst spolu?" navrhla jsem s naprosto čistými úmysly a z nějakého důvodu byla šťastná jako blecha v psím kožichu, když šťastně přikývl. Příběh o dvou naprosto obyčejných lidech a jejich životě, který se vzájemně proplétá. notorigi...
