Připadalo mi, že je les nekonečný. Mé hodinky ukazovaly 19:46 a začínalo se stmívat. Byla mi zima. Pochopila jsem, že nemůžu jít dál. Musím v lese přespat. Položila jsem se k vysokému smrku za starou rozpadlou kamennou zídku. Ze své školní tašky jsem vyndala rozmačkaný toast ,který jsem měla k svačině a i když bych si na něm normálně nepochutnala ,s radostí jsem se do něj zakousla. Pod hlavu jsem si položila tašku a uvelebila se na nepohodlné zemi.
Nemohla jsem usnout, podařilo se mi to asi až po dvou hodinách. Někdy kolem půlnoci jsem se probudila. Slyšela jsem divné zvuky..... Za zídkou jsem zahlédla tmavý stín. Vztala jsem.Rozhlížela jsem se kolem sebe... Najednou mě jakási osoba srazila k zemi. Když jsem se ohlédla za sebe, spatřila jsem postavu se sněhobílou pletí, rudými rty a tmavýma zabijáckýma očima. Hned jsem si všimla bílých tesáků.... Ale vtom ze mne někdo příšerného upíra strhl. Snažila jsem se vztát ale zatočila se mi hlava a upadla jsem na zem. Cítila jsem strašnou bolest. Víc si z té noci nepamatuju.
