Myšlenky plynou,
a nikdy se nezastaví.
Kdyby jste byli mnou,
Viděli by jste štěstí.
Štěstí druhých lidí.
Co si to nezaslouží.
A neštěstí lidí,
kterým se svět hroutí.
Vždyť si to nezaslouží.
Tak proc to tak musí být?
Nemohu sama bojovat s tou nespravedlností.
Ale musím žít.
S tím že nemohu toto změnit.
Je málo lidí co to vidí.
Málo i těch co tomu chtějí věřit.
A to mi vadí.
Už nevím jak to jinak říct.
Kdyz nikdo nechce poslouchat.
Je na čase tedy jít.
A uz nikdy se nevrátit.
