Ráno jsme se sešli na schodku. Hned jak mě uviděla, usmála se. Byl jsem rád, že už nebrečela. Sedl jsem si vedle ní a ona mě zasypala otázkami na můj monokl pod okem a rozbitý ret. Snažil jsem se z toho nějak vymluvit, ano, jsem velmi skromný. Pak ale přejela prstem po mém rozbitém rtu a já pochopil, že pochopila.
ČTEŠ
Čokoláda
RomanceJsem živý důkaz, že princové na bílých koních ještě nevymřeli! Nojo, blbej vtip, koně nemám.
