Nečekaná návštěva (Tobirama x Izuna)

4.

Izuna- já
Tobirama- 123456789ani (snaží se, kvůli psaní téhle postavy, nespácha sebevraždu)

Doufáme, že se vám to bude líbit :")
Hvězdička nebo komentář potěší :)

---------------------

Pootevřu oči a zmateně se podívám před sebe. Pohled mi padne na poměrně naštvaný obličej Izuny. Chvíli na sebe hledíme, dokud se neozve zabušení na dveře.

,,Tobiramo! Vstávej!" Zaslechnu Hashiramův hlas. Nejspíš už si vzal prášek na bolest hlavy a teď bude prudit dokud nevylezu.

,,Ne!" Křiknu, až Izuna lechce nadskočí. A myslím, že Hashiramu z toho na chvilku rozbolela hlava.

,,Blbče!" Schytám pohlavek od Izuny. Lehce se zamračím, přičemž si lehnu na záda a překřížím si ruce na prsou.

,,Jak chceš." Řekne Hashirama přes dveře a z jeho tónu je jasné, že by byl radši, kdybych vstal. Pak už nic neřekne a nejspíš i odešel. Po očku se mrknu na Izunu. Jenže na něj pořádně nevidím, jelikož leží.

,,Dej mi trochu peřiny," řekne najednou a sebere mi celou peřinu.

,,Hele," zavrčím. ,,Tohle není tvoje postel, ani peřina." Seberu mu peřinu stejně jako on mně.

,,Ale já si ji vyhřál!" Seberu mu ji znovu a zavrtám se, tak aby mi ji nesebral. Tak na té posteli jen tak ležel. Asi je naštvany.
Začnu se mu smát. Ten na mě koukne, jako na idiota.

,,Co ti hrabe?" Zeptá se celkem naštvaně.

,,To nic." Řeknu mezi smíchem.

,,No radči." Protočí očima Tobirama.

Po chvilce se přestanu smát. A dívám na Tobiramu. Vypadá fakt naštvaně. Trochu se k němu přisunu.

,,Tobiramo?" Zeptám se projistotu jestli mě poslouchá.

,,Hmm." Je jediné, co z něj vyjde. Asi jo, usoudím. Tak se něj svalím. On jen vykulí oči.

,,Co děláš?!" Zamumlá zmateně.

,,Snad vidíš." Řeknu mezi polibky.

,,Nekoukej, jak na mutanta a spolupracuj!" Vykřiknu na něj. Začnu ho svlékat, ale to mu nic nedělá.

Až po chvilce se jako by probudí. Hned mě svalí na zem. A teprve se snažil.

,,To už je lepší." Řeknu mu přímo do obličeje. Taky se u toho pousměju. Ale on se spíš zamračí. Asi se zase naštval. To je ale rapl. Musím to nějak napravit. Přitáhnu si ho k sobě. Jenže on se odemě odtáhne.

,,Nebuť naštvanej." Řeknu rozesmátě. Neřekne nic. Jen kouká. Prostě celej Tobirama.

,,Tak co už ses probral? Noták! Dělej! Zdechls nebo co! Hej!" Zatřesu s ním.

,,Ty idiote. Slyšíš?" Mám docela obavy, že není zcela v pořádku.

Za několik minut zase začal. Asi mu hráblo. Nějakým způsobem jsem se překulil, tak abych byl nahoře já, ale né na dlouho.

Tobirama mě začal svlíkat rychlostí blesku. Zase jsem nahý a on měl skoro všechno na sobě. Jak nefér. V tom případě ho svlíknu taky.

Po chvilce je taky nahý. Když už mám příležitost, tak začnu sjíždět dolů a začnu mu kouřit.

Poněkud mě překvapí, jak je do toho hrrr. Spíš jsem z toho tak mimo, že prostě nereaguji. Teprve, až když mi prejede jazykem po penisu, tak se úplně vzpamatuji. Automaticky mu vjedu do vlasů, zatím co on mě kouří.