Deník Vlka: Staré dědictví

Brána

Malá Shannen stále ještě spala v posteli přikrytá tlustou peřinou. Aaron ležel v posteli s ní a Eleanor nervózně přecházela po místnosti. ,,Můžeš se prosím uklidnit?? Znervózňuješ tím i mě." Šetpl aby neprobudil malou. ,,Nemůžu si pomoc." Zastavila se. ,,Mám z toho divný pocit. Proč nám Lucian najednou z ničehi nic nabídl pomoc?? Proč teď?? Po takové době." Složila si ruce na prsou. ,,Třeba se v něm hnulo svědomí, když se dozvěděl že máme dítě." Aaron opatrně vstal a šel k ní blíž, chytil ji za ruku. ,,Vím, že mu na tobě záleží. Všiml jsem si toho už tenkrát. Možná je to důvod proč nás tu nechal."

Eleanor si toho ale nikdy nevšimla. Luke byl přece jen o několik let starší, vždyť by to mohl být její starší bratr. A navíc to byl její velmo dobrý přítel. ,,Tohle neříkej." Odvrátila se od něj.

,,Luke v tu dobu přišel o všechno. Ztratil celou rodinu a zbyli jsme mu jen my. K tomu se ještě musel postavit do čela Bratrstva a dát ho do původního stavu. Bylo toho na něj tehdy moc." ,,To ale na každého z nás." Připomněl jí Aaron. Vtom se dveře pokoje otevřely.

Stál v nich muž malé postavy se světlými,až bílymi vlasy v modrém kabátci. ,,Brána je otevřená. Pan Morgan mě za vámi poslal abych vám to oznámil. Prý, máte jít za ním." Mluvil dětským tónem. Nejspíš mu nebylo víc než dvacet. ,,Já půjdu. Ty tu počkej než se Shannen probudí." Oznámil Aaron rázně.

Eleanor s ním souhlasila. Chtěla teď být se svou dcerou co nejvíce. Lehla si k ní místo Aarona. Stále ještě spala. Eleanor ji chytla za ruku, všude kolem byl klid a ticho. Chvíli přemýšlela a pak si všimla tyrkysové krabičky na konferenčním stolku. Opatrně přešla ke stolku a vytáhla z krabičky bílý medailonek.

,,Mami, co tam děláš??" Promluvila Shannen. Eleanor se jí lekla a hned se otočila. ,,A kde to vůbec jsme??" Rozhlédla se kolem sebe. ,,Shannen," usmála se na ni. ,,dobře víš že doma už nebylo bezpečno. Museli jsme se s tatínkem postarat o to abys byla v bezpečí." Pohladila ji po vlasech.

,,A Chris a Leo?? Ti sem přijdou taky??" Posadila se. ,,Už jsou na cestě. Přijedou sem i Jamie a Lee, i děda John a Juliet." Shannen si zívla. ,,A kde to teda vlastně jsme??" Zajímalo ji. ,,Jmenuje se to tu Skleněné město." Eleanor věděla, že před svou dcerou už nic neutají.

Došlo jí, že je čas aby i ona věděla kdo vlastně je. Uprostřed jejich rozhovoru se ale ozvala ohlušující rána. ,,Co to bylo, mami??" Shannen se k ní ještě víc přitiskla. ,,Nejspíš to bude jen brána. Už budou tady." Snažila se jí uklidnit. Ale moc to nepomohlo.

Pak si vzpomněla na medailonek. ,,Ten je pěknej." Zadívala se na něj Shannen. ,,Líbí se ti?? Chci abys ho teď nosila. Je tvůj." Nasadila jí ho na krk. ,,Za žádnou cenu ho nesmíš sundat, dobře??" Malá Shannen svou mámu ale vůbec neposlouchala. Stále se dívala na bílý medailonek.

Po pár minutách se v místnosti opět objevil Aaron. ,,Tati!!" Zaradovala se. Hned za ním šli Leo a Chris, a oba nesli kufry nacpané k prasknutí. ,,Jste tu všichni." Přidala se k její radosti i Eleanor. ,,Jamie,Lee a Drake mají pokoje pod námi. Juliet s tátou zase v přízemí." Aaron se naklonil k Eleanor aby ji políbil.

,,Nemůžete si to nechat na jindy??" Zaprotestoval Leo. ,,Místo toho nám můžete konečně říct proč tu vlastně jsme." Přidal se k němu Chris. Eleanor a Aaron si vyměnily překvapené pohledy. Aaron se opřel o skříň a skřížil ruce na prsou. Věděl, že je čas už jim vše říct.

Eleanor si pak ale chtěla ještě promluvit s Chrisem. ,,Luke nás volá k večeři." Oznámil jim Aaron. Všichni se rozutekli ke dveřím. ,,Mohla bych si ještě promluvit s Chrisem?? Chtěla bych mu ještě něco říct." Eleanor byla jediná kdo zůstal stát na svém místě.

Chris strnul a podíval se na ni. Tátovi gestem naznačil, že může jít, tohle zvladne i bez nich. Posadili se s Eleanor na postel. Eleanor ho okamžitě chytila za ruku. ,,Chrisi, vím že ses mě před pár měsíci ptal na svého tátu, dost dobře si to pamatuji. Vím,že jsme ti o něm ani o Gabriele, tvé mámě, moc neřekli, vůbec nic, ale to proto že jsme se k tomu všemu už nechtěli vracet." Začala. ,,Teď je ale načase abys o svých rodičích věděl všechno co budeš chtít." Podívala se mu do očí. ,,Táta byl taky vlkodlak jako já, a máma??"

Na její tváři se objevil úsměv. ,,Gabriela, tak se tvá máma jmenovala, byla vlkodlačice. Znala jsem ji ze školy a z kavárny." Vzpomínala. ,,Když se to tenkrát mezi mnou a tvým tátou pokazilo, šel k ní. A když se pak ukázalo že čeká tebe, bylo rozhodnuto, že já už s Chrisem nemůžu být."

Najednou se zastavila. ,,Takže jste se rozešli protože tě podvedl." Vyredukoval z toho Chris. ,,To ne. Mezi námi už to nefungovalo delší dobu. Když se pak ve smečce obejvil Aaron, a Chris se staral o Gabrielu, bylo jasné že si půjdeme každý svou cestou. A taky jsme šli."

,,A co se stalo pak??" Vyzvídal. ,,Chris šel po stopě odesilatele, i tvá máma tomu byla blízko. Oba. Zabilo to oba. Zemřeli protože chtěli odhalit pravdu toho všeho, aby nás, tebe ochránili." Držela ho tak pevně za ruku, že už ji Chris ani necítil.

,,Když Chris zemřel, neměla jsem šanci se s ním ani rozloučit, Jamie udělal kouzlo. Řekl mi abych si vybavila jednu z našich společných vzpomínek. A já si vzpomněla na den, kdy mě tvůj táta vzal na piknik k jezeru. A tam mi řekl, abych na tebe dávala pozor, abych ti zajistila šťastné a normální dětství bez toho všeho zmatku. Jen doufám, že jsem to všechno udělala dobře."

Na její tváři se objevily slzy. ,,Ty a Aaron jste pro mě tou nejlepší rodinou jakou jsem mohl jen mít. Mohli jste mě nechat u prarodičů a ne se mě ujat. Ale neudělali jste to. Leo a Shannen, vy všichni jste ta nejlepší rodina."

Tohle ale moc nepomohlo. Eleanor brečela dál. Spíš ji tímhle dojal ještě víc. ,,Bez Aarona, který mě naučil jezdit na kole, bez Lea, který se stal mým nej parťákem na fotbal, bez Shannen, té nejlepší mladší sestřičky a hlavně bez tebe, mámy, kterou jsem si vždy přál, bych byl nic."

Už to v sobě prostě neudržela a vší silou ho objala. Poté společně vešli do Velké síně na večeři, kde už na ně všichni čekali. V čele stoulu seděl Lucian, vedle něj John na invalidním vozíku a držel Juliet za ruku. Jamie, Lee a Alan s Christinou seděli naproti nim.

Jamie a Lee to taky neměli v posledních hodinách jednoduché. Zkuste si vysvětlit adoptivním dětem, co se zrovna děje. Vedle Christiny seděl Drake, zaneprázdněný svým talířem. Aaron, Leo a Shannen seděli vedle Juliet. Chris si k nim rychle přisedl a nabral si plný talíř pečených brambor.

Eleanor zůstávala stát u dveří a prohlížela si celou tu scénu. Byli tu všichni spolu. Zase spolu. Připadalo jí to jako tenkrát, bylo to jako tenkrát.