„Kéž by se o Dorine zajímalo více lidí." Řekl mi, když jsme takhle už pár minut dívali na dva malé plamínky zářící ve tmě.
„Jejím snem bylo, aby, až umře, měla na svém hrobě tisíce svíček. Já jí to přání sice splnit nemůžu, ale aspoň jednu jsem jí tam musela dát. Byla to neskutečně úžasná kamarádka, skoro sestra, kterou nemám." Zase jsem plakala.
„Neplač." Objal mě. Hladil mě po vlasech a nechal mé slzy, ať mu padají na rameno.
„Nemohla jsem jí její přání splnit. Nedokázala jsem ani to jedno jediné blbé přání!"
„Brook, některé věci udělat nedokážeš. Nebo aspoň ne sama." Odtáhl mě od tebe a podíval se mi do očí.
Z našich úst se kouřilo.
„Jak to myslíš?" jeho oči byly tak uklidňující.
ČTEŠ
New Year - inauspicious
Short Story„Ach ten debilní Nový rok... Chci pryč!" ---- Držela jsem v ruce svíčku, abych tím uctila Dorininu památku. --- „Co tady děláš tak sama?" ---- „Od teď nikdy na nic nebudeš sama, Brook!" --- To, co jsem uviděla, mě dojalo. --- Silvestr. Jediný den...
