Hlavně jí chybělo, že svůj čas nemohla trávit s někým kterýho nejvíc potřebovala .Když viděla rodiny s dětma a rodičema se bavit a usmívat se spolu,tak se jí zastesklo, že ona tohle nemůže zažít.
Někdy jí bylo fakt hrozně, že měla i někdy záchvaty smutku a brečela.Většinou i přemejšlela o tom že se zabyje.Že stejně nikomu chybět nebude a stejně je k ničemu.
Taky jí někdy proběhlo hlavou proč se vůbec narodila proč ona když nikdo jí nepotřebuje.Ale nebylo to jen kvůli tomu, měla i problémy ve škole.Ale tohle bylo to hlavní. Ten člověk jí ranil i tím že jí zradil, neříkal jí to co by měla vědět.
Pár věci vím sčím jí ranil ten člověk. Kristýna byla ten typ který si nechce všechno brát do sebe.A jednoho krásného dne Kristýna si musela něco důležitýho zařídit a ten člověk na ní čekal až se vrátí a řekl ji taky kdy se má vrátit,aby spolu pak mohli někam ject .Kristýna si to teda šla zařídit, ale přišla tam kde se měli setkat s tím člověkem pozdě o pár minut .Ten člověk zuřil a nadával, ale když nastoupila holka do auta tak se začal stékat a řvát ještě víc a řekl: na Kristýnu co si to myslí teď jedem pozdě a pod...To Kristýna nečekala a zrouceně seděla a najednou ten člověk se na ní otočil a jeho ruka vzala její vlasy a začal jí tahat zničeho nic .Kristýna se zděsila a začala bolestí brečet a ten spolujezdec začal tahat ještě víc.To bylo poprvé co jí ten člověk odradil od sebe.A od ty doby se celkem bála .Ale tohle pokračovalo čím dál víc.Kristýna se s tím člověkem nechtěla vídat, ale musela protože to byl někdo koho skoro každý znás vídá každý den.
Pokračování bude co nejdříve snad se vám to bude líbit😍👌
ČTEŠ
Příběh jak se lidi chovají k druhým.
Non-FictionTen to příběh má ňáké stejné efekty jako ten první,ale stejně to je jiný příběh.Je to o tom jak se lidi chovají někdy k druhým . Někdy se k někomu nechováme tak, jak by sme měli, třeba příklad, když se hádáte s babičkou tak si někdy ani nevidíte do...
