Nezapomenutelný

1.Kapitola

Poslední chvíli jsem trávila mazlením se na pohovce s miláčkem mých snů.Nemohla jsem si představit, že budeme od sebe tak daleko, naše pouta se propojovala a zapadala do sebe.

,,Budeš mi navždy věrný ?" klesla jsem hlavou dolů a čekala na odpověď, která nevyzněla zrovna pravdivě.

,,Ano, budu tu čekat na tebe." 

Pouhým okem jsem se koukla na dveře a objala ho.Políbil mě na tvář.Jeho rty se dotkli mých tváří, líbal jako anděl, jako někdo kdo o mě má zájem.

,,Chris ? Co kdyby jsi na víkendy jezdila tady ?" Otázal se mě Troy.

,,Víš, že to nepůjde matka mi to nedovolí, zvlášť když mě chce mít všude u sebe." 

,,Ale aspoň někdy, nechci tě ztratit." Klesl očima dolů.

,,Já tebe také ne, už jsem ztratila tátu a nechci si to zažít znova.Budeš mi chybět."

Pošeptal mi do ucha na zpět : ,,Ty mě také medvídku."

Po strašně dlouhém mazlením jsme toho nechali.Přišla totiž máma a je nerada když se líbáme nebo cokoliv jiného.Pak jí chybí táta.Můj otec je už pěkně dlouho pryč, sám odešel když mi byly 3.Moc mi chybí.

,,Ahoj mami." Pozdravila jsem 

,,Dobrý den paní Stevensova." 

,,Ahojky.Vše je zařízeno zítra odjíždíme."Řekla radostně a odešla nahoru.

,,Co kdyby jsme šli ven ?" Nabídl mi Troy.

,,Můžeme vezmeme holky."

Došli jsme k Michelle, mé nejlepší kamarádce, která mi bude nejvíce chybět.

Měli jsme štěstí otevřela nám Michelle.Její otec není rád když je otravujeme má prý hodně práce.Vstoupila jsem dovnitř a silně jí objala.Slzy mi kapaly postupně...

,,Půjdeš se projít ?" Nabídl jí Troy 

,,Jasně moc ráda."

Šli jsme různými lesy, krajinami až jsme došli k řece kde to máme všichni nejradši.Kolem nás byly nádherný hory, údolí, potůčky.S Troy jsme tu chodili moc rádi, vždy jsme tady rozložili deku a líbali se.

Sedli jsme si na zem a přemýšleli co bude dál.Všichni jsme měli slzy v očích, které nám padaly postupně na trávu.

Troy mě chytl za ruku a objal mě.Po chvíli mě objala i Michelle.Jejich dotyky byli příjemné, ale po chvíli byly chladnější a chladnější.Musela jsem odstrčit jejich ruce a postavit se.

,,Děje se něco?" Vstal Troy a podal mi ruku.

,,Ne nic vše je v pořádku." Řekla jsem s lhavím přízvukem a oči mi sjeli dolů.

,,Dobře, ale radši půjdeme domů." Navrhli oba dva.

Celou cestu jsem přemýšlela nad tím co to mělo být.Byla jsem úplně mimo nebo já jako nevím co to semnou poslední dobou je.

,,Hej Christ !" zakřičela Michelle.

Koukla jsem se na ní jako na znamení, že ji slyším.

,,Ty jsi úplně mimo! Vysvětli nám co s tebou je ! Jsme tví přátele."

Ale než jsem odpověděla tak jsme byly u domu kde bydlím.Na konec jsem jen řekla ahoj a pomalu si otevírala dveře.Vyzula jsem si boty, ale zarazilo mě něco co jsem opravdu nečekala.Všude byly krabice s věcmi uvnitř.

,,Mami co to jako je ?" Zakřičela jsem hrubým hlasem.

,,Zlato promiň, ale budeme muset jet už dnes."

,,Ne ! To nemůžeš ! Vždyť co ? Řekni mi prosím specifický důvod proč zrovna teďka." Rozbrečela jsem se.

,,Miláčku, já já no...

---------------

Ahoj !
Takže to je první díl Nezapomenutelný 😃
Jinak s coverem nejsem spokojená, ale mám objednaný jeden.
Snad se Vám to líbilo 😃