Procházela jsem se po domě a přemýšlela nad jednou jedinou věcí. Měla jsem totiž sen, ve kterém jsem s tou šmejdkou šprtkou Hermionou Grangerovou byly přátelé. Vůbec vůbec nechápu, jak semi mohlo tohle zdát. Děsilo mě to. Fakt mě to děsilo. Ano Bellatrix Lestrange se bojí snu s šmejdkou.
Podívala jsem se do zrcadla. Viděla sebe. Ale nevypadala jsem krutě, ba naopak spíše před zhroucením. Namířila jsem na zrcadlo a objevila se tam ta Hermiona. Nečekaně jsem vyjekla a zrcadlo rozbila.
"Co se to děje?!" pověděla jsem si tiše pro sebe a sledovala střepy. Rozhodla jsem se jít vyspat. Třeba budu mít lepší sen.. Například jak mučím Siriuse. Usla.
Můj sen:
"Bellatrix nech toho!" vykřikl Sirius a namířil na mě hůlku.
"Ale bratránkúú můj.. " řekla jsem jemným hláskem a usmála se na něj. Pak seslala Imperio. Podíval se na mě a přihloupě pousmál.
"Klekni na kolena!" vykřikla jsem a namířila hůlku. Sirius si klekl a já vyřkla první kletbu.
"Crucio!" vyhrkla jsem a sledovala, jak trpí. Hlasitě jsem se u toho smála a dál mířila. Pak přestala. Sirius ležel na zemi a lapal po dechu. Znovu jsem na něj namířila.
"Avada Kedavra!" seslala jsem na něho a on se rozpadl v prach. Zdivila jsem se, ale byla jsem ráda. Pak jsem jakoby procházela chodbou a najednou se přede mnou zatemnilo a pak zase osvětlilo. Zjisťovala jsem, kde jsem.
"Bellinko, podej mi to víno, prosím broučku." uslyšela jsem a někdo mě pohladil vzadu po krku. Ošila jsem se a otočila. Uviděla jsem to nejhorší, co jsem mohla. Byla to Hermiona. Celá v šatech s velkým výstřihem. Šaty byli poseté rudými růžemi a ty kouzelně dělali svůdné aroma. Ležele jsem s ní na červenè pohovce a všude bylo rozlitè víno a listy růží. Hermiona měla v hlavě růži a já též. Zjistila jsem, že jsem oblékla v šatech. Ne v těch mých obvyklých, ale v rudých.
"Bellinko, tak podáš mi to víno. Broučku.." usmála se na mě Hermiona a políbila mě na krku.
"Jo jasně.." pověděla jsem a podala jí víno.
Kde jsem se to ocitla?! To je jako zamoje hříchy? Vždyť já nic nedělala.. Jen mě baví mučit. To dělá i můj Pán a nemá sny, že leží v posteli s Potterem jako gey. Tak proč já? Ach..chcu z toho snu pryč! Rychle!
"Bellinko.. Tady máš.." usměje se Hermiona a podá mi sklinku s vínem. Napila jsem se a začal se mi motat svět. Viděla jsem Hermionu úplně v jiným úhlu. Vypadala celkem sexy.
"Bellinko moje..." zamumlá Hermiona a pousměje se na mě svůdně.
"Hermionko moje.." vyšlo z mých úst.
Hermiona se na mě usmála a rozepla mi jeden z mých knoflíčků na šatech. Díky tomu se mi vytvořil celkem velký výstřih.
Chvíli jsme se na sebe dívali a pak se ke mě Hermiona naklonila. Olízla si svůdně rty a pak se ke mě naklonila blíž. Obejmula mě. Já jsem nedokázala odolat a taky se k ní naklonila. Nevěděla jsem, jestli to mám udělat já, nebo to udělá ona. Z mého bádání mě vytrhlo prudké trhnutí. Hermiona si mě přitáhla blíž a políbila mě. Líbali jsme se celkem dlouho a pak od sebe odtáhly.
"Miluji tě Bellinko moje.." poví Hermiona.
"Miluji tě Hermionko moje.." řekla jsem já a pak se mi zase zatemnilo před očima.
Probudila jsem se. Celá upocená a vylekaná. Byla jsem v šoku. Co se mi teď jako zdálo?! Rozhodla jsem se to neřešit a spokojit a tím, že to byl jen sen. A když si to tak vezmete...nebyl ani tak hrozný... Celkem i ušel. Usmála jsem se a popadla džusík, který jsem měla na nočním stolku. Objevil se tam znovu obrázek té šmejdky a já to ignorovala.
×××
Zdravím! Tak tohle ze mě vyšlo, no.. Jinak 622 slov.
