MarweX,Vaďák a my

5

Z pohledu Vadima

,,Ehmmm... Taak co budem dělat?" řekl jsem a usmál se.
,,P-promiň, co si říkal?" vykoktala Lucka a pokusila se mi úsměv oplatit , ale bylo na ní vidět že se bojí o Anet.
,,Co budeme dělat" zopakoval jsem a pousmál se.
„A-asi někam půjdeme..... " vykoktala a zrudla .
,,OK , půjdeme do parku" řekl jsem , chytl ji za ruku a šli jsme .

Z pohledu Lucky

O hodinu později.

,,Nekoukneme se po Markovi a Anet?" navrhla jsem znovu.
,,Proč? Nelíbí se ti semnou?" řekl a smutně se na mě koukl.
,,N-ne! Naopak... Jsem s tebou moc ráda!" řekla jsem a zrudla.
,,Tak se půjdeme ještě projít ne? Máme ještě čas... Oni nám neutečou." řekl Váďa a usmál se.
,,Když myslíš." řekla jsem a úsměv mu oplatila.
,,Nemyslím... Vím .... Kdyby něco můžu mu zavolat. A kdyby nás tak strašně postrádali už dávno by mi zavolal. Tak buď v klidu." pokusil se mě uklidnit .
,,Dobře." odpověděla jsem mu a pousmála jsem se.
Přišli jsme do parku a sedli si na lavičku.
,,Víš.... já.." řekl Vadim najednou.
,,Děje se něco?" řekla jsem s obavou v hlase.
Vadim se začal přibližovat a když nás od sebe dělilo jen pár milimetrů tak mě políbil.
Začala jsem spolupracovat.
Když jsme se od sebe odlepili,podívali jsme se navzájem do očí, ale Vadim zničeho nic uhl pohledem.
,,P-promiň..."omluvil se a zaryl pohled do země.
,,Ne, neomlouvej se . Nemáš se za co omlouvat." řekla jsem a na jeho tváři se objevil úsměv.
Neubránila jsem se a musela ho políbit.
Vadim se nebránil a začal se mnou spolupracovat .

Z pohledu Anet

Když ke mě přišel, tak mě obejmul.
,,Promiň..." omluvil se .
„N-ne to je v pohodě" řekla jsem mu a pousmála se.
Marek mi úsměv oplatil.
,,Hele neměli bysme je jít hledat?" řekla jsem.
,,Kdyby chtěli tak Vadim zavolá" řekl a mrkl na mě.
,,Tak aspoň někam půjdem? " navhl Marek.
,,J-jasně... Kam?" zeptala jsem se.
,,Taaak... Třebaaaa... Do parku?" řekl a ušklíbl se.
,,Oukej." řekla jsem a usmála se.
Když jsme tam přišli tak jsme si všimli Vádi a Lucky jak se líbají.
,,Ehmm... " odkašlal si Marek.
Vadim si nás všiml a naznačil ať jdeme k nim.
„Ahoj , kde jste se toulali ?" Zeptal se nás Vadim .
„No....My....My...." vykoktal Marek a bylo na něm vidět že neví co říct.
„Dobřeee..." řekl Vadim.
„Neměli by jsme se vrátit ?" řekla jsem a pousmála se .
„Asi o" řekla Lucka a začala se smát .
Ostatní na ní jen hloupě koukali, ale po chvíli nám to došlo a začali jsme se taky smát.
„Ach jo..." povzdychla si Lucka, a vydala se na cestu.Vstali jsme, a dohnali jí.

AHOOJ
Tak je tu asi tak po 100letech další díl naší FF ...
Snad se bude líbit..
·Hlasování·Koment·Sledování·Sdílení· POTĚŠÍ :)