Stojím tam nad všemi těmi svíčkami. Kleknu si na podlahu k misce a zacnu přidávat různé ingredience, které byli napsané ve velké tlusté knize. Kniha pokrytá prachem s nažloutlými stránkami i přes to že byla stará je ve výborném stavu. Vstanu a všude podél zdí zacnu kreslit velký pentagram. Jdu zpátky do rohu, kde jsem vynechal místo a mam tam i svojí postel. Začnu číst a odříkávat různé věci. Je to tak hloupé, že jsem si myslel, že bych mohl vyvolat něco jako démona. Báchorky o splnění tří přání. Nic jiné mi nezbývá. Musím to zkusit! Dokončím poslední slovo a rozhlednu se. Celý můj pokoj je prázdný. Zatáhli žaluzie jen svíčky osvětlují můj pokoj. Kousnu jsem se do rtu. Musí tu někde být! Musí to fungovat! Sklopím zrak a promnu si obličej.
,,Volal jsi- Ach. Chytré," ozve se naproti mě a moje hlava vystřelí do vzduchu. Stojí tam... Je jiný než jsem si ho představoval. V riflích a modré košili. Otráveně má ruce složené na hrudi, ale jeho tvář zdobí úšklebek. Hnědé nagelované vlasy. A modré oči, které rámují brýle. Jsem zaskočen.
,,Hele. Nemám na tebe celý den chlapče. Řekni mi, co si přeješ a pak mě pust," řekne. Je krásný. Vstanu a nevím co říct. Opravdu se to povedlo...
,,Ř-Říká se, že plníš-,"
,,Ano tři přání. Jen díky tomu, že jsi mě tady uvěznil nejspíš ani nemám na výběr," začne se procházet.
,,Musím té však upozornit, že nic není zadarmo Martine. Za vše se musí platit." Jak ví, jak se... Kývnu.
,,Vím, co chceš. Moji duši ti rád dám," vstoupím do kruhu, aniž bych si to uvědomil. Jeho oči to ale uvidí. V rychlosti je u mě jen par centimetrů ode mne.
,,Tvoje duše je čistá. Nikdy jsi nic neprovedl. Castiel bude zuřit," zasměje se lehce.
,,Kdo?" zamrkám a koukám na něho se zatajeným dechem.
,,Jeden anděl. Máme mezi s sebou rozepře. Beru mu duse hodných lidí, kteří přesně dělají to co právě ty. Proč ty? Co chceš? Proč chceš do pekla, když tvoje duše je čistá jako studánka." změří si mě pohledem.
,,Můj otec... Je velice vážně nemocný. Nemáme peníze na to mu platit. Léky. Přeji si, aby byl zdraví." šeptnu se slzami v očích. Kývne na jeho tváři je pořád jen kamenný výraz. Luskne prsty a usměje se na mě.
,,Tvůj otec se velmi rychle zdraví. Co si budeš přát dál?"
,,Už nic nepotřebuji. Jen chci, aby má rodina byla zdravá." řeknu s úsměvem na tváři. Ulevilo se mi. Konečné bude moc žít normálně. Zase luskne.
,,Tvoje rodina bude zdravá i další století dokud nevymře." Kývne. Kouknu na něho.
,,Nemyslel jsem to jako... To už je jedno. Opravdu děkuji. Jsem vám zavázán." přijde ke mě zezadu. Chytne mě za pas a rychle otočí a namáčkne mě na sebe.
,,Vyslov třetí přání," řekne a kouká na mě. Promnu si svoje zpocené ruce. Cítím tlak v krku a bojím se.
,,Můžu si to přát někdy jindy?" Lehce pípnu. Vím, co teď přijde a můj pohled spadne na jeho rudé rty. Jsou bez jediné chybičky. Krásně tvarované a tak moc hrubé.
,,Do zítra mě znovu zavolej a pak ti splním i tvé poslední přání." Kývne. Až polibkem stvrdíte vše i dohodu krví podepsat musíte, že duše vaše podsvětí patří. Vzpomene si má mysl na černá písmenka, na která jsem skoro zapomněl. Jeho oceánové oči se do mě zaryly. Polknu. Představoval jsem je jinak. Jeho rty na těch mých. Jsou teplé což jsem nečekal, ale proč si moje mysl myslela, že budou jako led? Jaký kdybych měl políbit ducha. Než jsem stačil otevřít své zavřené oči byl pryč. A já v tmavém pokoji osaměl.Taky milujete jednodílovky s otevřeným koncem ?
-Kačíí
ČTEŠ
Will you do anything for the family ...
FanfictionJeden démon, člověk a pár plápolajících svíček.