Jsem dcera maniaka[Saphira2]

Plán se vydaří?

-Jane-

Povídala jsem si s Pietrem.Je hodně vtipný.Pak jsem si vzpomněla na tátu.Musím za ním jet.Nebo letět snad?"Pietre?"sklopila jsem hlavu."Co se děje?"zeptal se mě."Chtěla bych vidět tátu."skoro jsem zavzlykala."Zkusím to."řekl a vstal.Asi ho otravuji těžkým úkolem.Vstala jsem a šla za Lokim.Ano chci si s ním popovídat.

"Co je na mně zajímavého,Loki?"podívala jsem se na něj."Co by mělo být na tobě zajímavé?"otočil  se ke mně."Tak proč jsi se večer na mě díval?"pousmála jsem jak nevěděl co říct."Tvoje matka je Saphira,dračí démon.Tvůj otec je Jerome Valeska,maniak a psychopat."usmál se."Ano to je pravda.Ale co jiného?"vyzvídala jsem."Jsem prý ten Drak Bohů.Tak jak to?" "Zdědila jsi to po matce.Ale já nedávno ztratil svojí moc.V ten večer jsem jí uviděl u tebe.Nikdo jiný mi mojí moc nedokázal sebrat.Proto jsi tak..jiná..zajímavá." Jen jsem se uchechtla.

"Jane,pojď jsem prosím."uslyšela jsem za mnou hlas.Byl tam ten pirát.I přes to že vím jeho jméno tak mu říkám pirát.Je to vtipnější.Jen jsem pokynula na Lokiho a ten mi pokynul zpátky.Pak se otočil a koukal někam do prázdna.Já jsem se rychle rozeběhla za pirátem.

Došli jsme do nějaké jiné pracovny či co kde byli,okolo kulatého stolu byli ostatní."Jane,nakonec jsme se dohodli že se můžeš podívat domů.Tony tě tam vezme.Pak zase přiletíte zpátky,udělali jsme ti i speciální oblek.Zítra brzo po ránu tam poletíte a zase navečer přiletíte."vychrlil ze sebe Pietro že jsem nebyla schopna slova.On je možná i v mluvení tak rychlý jak v běžení.Když jsem si později uvědomila co řekl začala jsem jásat.

"Oblíkni si ten oblek,mrňousi,za chvíli vyrážíme."zasmál se..Tony?Jo určitě Tony,když kolem mě procházel.Konečně zase uvidím tátu.