Thomas Clane ve světě kouzel

Záhadná kniha

Když všichni primusové a primusky zavedli své prcky na koleje a detailně jim vše popsali, konečně se odebrali po svých.  Naši prváci  zatím rozjeli pořádný mejdan...

"Jsem v domečku! Já jsem vyhrála! Jóóó!" řehtala se malá Lucy a vítězoslavně mávala polštářem z gauče nad hlavou.

"To je ale otrava, co?" zavzdychal Ted a obrátil oči na Thomase.

"Neuděláme malý..průzkum?" mrkl na ně Thom a dloubnul Teda do ramene.

"Cože?" vyhrkla Lucy a polštář spadl těsně vedle ní.

"No průzkum.. hradu a tak ne?" 

"Leda tak do knihovny" odfrkla si.

"No tak jó" šibalsky se zasmál Ted.

"Ses pomát ne?" vytřeštil Thomas oči na svého kamaráda.

"Klídek.. je to po cestě!"

"Po cestě kam?" Zazněly dvojhlasně hlasy Thomase a Lucy

"Uvidíte" dodal Ted s jiskrou v očích...

Všichni tři prošli kolem portrétu buclaté dámy a... počkat.. ne neprošli kolem... prošli skrz.. tak je to lepší.. 

Všichni tedy prošli otvorem ve zdi, kde se obvykle nachází portrét buclaté dámy a vydali se na schodiště.

Když po pár minutách dorazili do knihovny Lucy se nedala odbít a mermomocí si chtěla odnést alespoň jednu knihu s sebou na pokoj.
Knihovna byla vcelku veliká. obsahovala nesčetně regálu se starými knihami. Novými knihami. A nebo novými výtisky starých knih. Do místnosti pronikalo zašedivělými okny teplé podzimní světlo. Vznášející se prach a vůně knih dodávali místnosti starý nádech.  

"Klucíí.. když už jsme tady.. noták.."škemrala usilovně a tahala je za hábity.

"Jednu si vem a už pojď prosímťě..." zasyčel rozmrzele Ted.

"Dík" vypískla a sáhla do nejspodnější přihrádky pro pestrobarevnou knihu.

-Fantastická zvířata a kde je najít- stálo zlatě na obalu.  Celá kniha měla pěkný nový lesk a odrážela slunce dopadající do místnosti. 

"Tak šup! Jdeme-jdeme-jdeme!" pobízel je netrpělivě Ted.

Všichni se již měli na odchodu...když najednou uslyšeli slabou dutou ránu.

Otočili se a všichni tři sledovali starou zaprášenou knihu válející se na zemi.

"Sakra Lucy.. aspoň to pořádně ukliď, když si to půjčíš!" pokáral jí srandovně Thomas.

"To jsem ale nebyla já" bránila se dívenka ublíženě a nasadila psí očka.

"Zvednu to... " Nabídl se Thomas a došel ke knize.

-Náměsíčník, Červíček, Tichošlápek a Dvanácterák-

Stálo na obalu malého sešitu. Kniha byla značně zaprášená a otrhaná

Thoma nakoukl do knihy ale ta obsahovala jen prázdné stránky.

"Co jsi to našel?" neubránil se Ted zvědavé otázce a to už i Lucy zvědavě pozorovala jaký si deník. 

"Nějakej starej kšunt" rozesmál se Thomas.. "Prej .. Náměsíčník,  nějakej Červeníček Tichošlápek a Dvanácterák... Co to sakra je?" rozchechtal se.

"Ukaž to!" vytrhla mu nemotorně knihu z ruky a začala zuřivě listovat.

"Hm.. to je zvláštní. Proč by někdo vytvářel prázdnou knihu, a pak jí dal do knihovny?