Prison {CZ}-AoKaga

4

Ráno jsme vstávali hodně brzo."Kagami! Vstávej! Můj problém to nebude, jestli se nedostavíš včas!!""Nnn.... Ještě...chvilku...." Převalil jsem se ke stěně a znova začal usínat."Doprdele neser mě!" Schytal jsem kopanec do zad, což mě opravdu hodně rychle probralo."To bolelo!!" Posadil jsem se a oblékl se do kombinézy. Aomine stál u mříží a čekal na mě."Dělej, nebo to Murasakibara všechno sežere.""Jo. Už jdu...."

Došli jsme do jídelny a vzali si svou snídani. Po nás přišel Kuroko a Kise.

"Dobré ráno.""Dobré...." Všechny upoutal můj tác s jídlem."Si děláš prdel?! Tohle všechno nemůžeš sníst!!""Je toho stejně nějak málo...." Všichni na mě koukali, jak na blázna. Nakonec jsme si sedli a najedli se. Poté jsme se odebrali do umýváren, si vyčistit zuby.

"Cože to teď je v plánu?"

"Budem dělat někde na stodole. Teď se to používá, jako sklad. Zase nás rozdělí do skupin a dostaneme práci." By mě zajímalo s kým budu.... Doufám, že ne se skrčkama.

"Kagami! Budeš s Murasakibarou."

"D-dobře...." Po chvilce ke mě přišel se sušenkou v držce. Kurva ten je vysoký!!"Kagami...hmmm.... Co to máš s obočím?" Natáhl ke mě ruku a kousek z něj strhl."Doprdele!! To bolelo!!" Hodil jsem na něj lehce naštvaný pohled, ale nakonec jsem si uvědomil, že by nebylo zrovna dobré si ho znepřátelit."Hmm.... Jdeme...." Ihned se otočil a odcházel."P-počkej!!" Rozběhl jsem se za ním."Budem...řezat prkna?!"Přede mnou byla velká hromada dlouhých prken."Hmm...... Asi jo." Už mě přestávalo bavit to jeho unuděné chování."Tak začneme...." Z ničeho-nic jsem ztratil pevnou půdu pod nohama. Murasakibara mě zvedl až nahoru. Doslova mě vysadil na tu velkou hromadu prken."Tak šup...." Začali jsme řezat prkna. Jedno po druhém, až mě překvapovalo, jak rychle to odsýpá. Takhle to pokračovalo až do oběda."A jak se teď dostanu dolů?!" Zase mě chytl Murasakibara a sundal mě dolů."E-eh...díky...." Čekal jsem, že mě ihned pustí, ale to se nestalo. Přitáhl si mě blíž a sklonil se ke mně. Hned na to mě políbil. Bylo to jiné než s ostatními. Sladké. Eh?! Sladké?! Byl jsem tak překvapený, že jsem se ani nebránil."Musím se taky přidat...." Pustil mě a odešel. Chvíli mi trvalo než jsem se vzpamatoval. Nakonec jsem se také vydal na oběd."Mám celkem hlad.""To asi každý." Najednou se za mnou objevil Aomine a ruku si dal kolem mého krku."Eh?! A-Aomine, co tu děláš?"

"Jen jsem tě přišel zkontrolovat.... Takže i on.... Do něj bych to opravdu neřekl." Aomine vypadal docela nasraně. To mu na mě až tolik záleží?! Lehce jsem se pousmál.

"Asi si tě budu muset hlídat...." Nahnul se ke mně a dravě mě políbil."P-počkej!! Neblni!" Nakonec mě ještě jednou políbil a pak mě pustil, protože už šli ostatní."Kagamicchi!! Aominecchi!!""Kise...." Aomine mě chytl za tílko a táhl mě pryč. Všiml jsem si, jak na něj Kise hodil nasraný pohled, který během chvilky zmizel a nahradil ho ublížený úsměv."Klucii!! No taak!! Počkejte!!" Aomine ho úplně ignoroval a táhl mě pryč.

Došli jsme do jídelny a najedli jsme se.

"Tak a jdeme se osprchovat!!""Č-cože?!""Jaký cože. Smrdíme potem. Já tě pak v cele čuchat nebudu." Nakonec mě dotáhl ke skříňkám. Všichni už byli svlečení a šli se vysprchovat. Já jsem se zas-tak nehnal a chvilku jsem si počkal až ostatní odejdou."Kagami-kun, neloudej se tak." Kde se tu zase vzal?! Přede mnou stál Kuroko, jenom s ručníkem kolem pasu. Kuroko byl strašně hubený a to i Akashi, který se po chvilce taky šel obléct."J-jo už jdu...." Nakonec jsem vešel do sprch a vlezl pod vodu. Ostatní už také odešli a já jsem se mohl v klidu vysprchovat. Omotal jsem si ručník kolem pasu a došel ke skříňce. Vypadalo to, že tu nikdo není, tak jsem si začal vyndavat věci ze skříňky."Kagamicchi. Ostatní už odešli." Prudce jsem se otočil a za mnou stál Kise."K-Kise?! C-co tu děláš?!""Chtěl jsem na tebe počkat...." Jeho pohled sjel k mému rozkroku. Až teď jsem si všiml, že mi ručník spadl."Ale, ale...." Ještě než jsem stihl něco udělat, tak mi Kise už přejel rukou přes břicho až k mému přirození."K-Kise?! P-počkej!! Co...si doprdele myslíš, ž-že dě-láš?!" Kise nic neříkal a jen pomalu mnul mé přirození."K-Kise.... Někdo...b-by mohl...při-přijít!!" Rukama jsem se ho snažil odstrčit, jenže on udělal krok dozadu a tím mě mohl svalit na lavičku. Pak mi Kise strčil prsty do úst. Začal jsem se lehce dávit a nakonec se mi povedlo dát jeho ruku z mých úst."Kise!!! Co kurva blbneš!" On se jen pousmál a vnikl do mě rovnou dvěma prsty."Ts!! T-to...bolelo...." Prdel mě bolela a to dost. Přeci jen jsem...včera s Aominem.... Vůbec jsem Kiseho nepoznával i jeho oči vypadaly jinak. Pomalu jsem si začal na jeho prsty zvykat, ale náhle přišlo něco většího. Kise do mě prudce naráz vniknul a začal se ještě víc pohybovat."A-Ah!! K-Ki...se. N-ne!!""Celkem mě zajímá, jak bude Aominecchi reagovat, když na tobě zanechám pár flíčků...." Hned, jak to dořekl, mě silně kousl do ramene."Tohle půjde vidět dlouho...." Rána na rameni mě celkem dost bolela, ale během chvilky mě bolely rány, které byly rozeseté po celém mém těle.