Rosamund Watson // Sherlock fan fikce

Tři k případu

Než John stačil něco říct, tak Sherlock už ťukal u paní Hudsonové. Sherlock ťukal, jako kdyby hořelo, takže paní Hudsonová vyletěla z dveří se strachem a vyděšením ve tváři. "Co se děje, Sherlocku?" Řekla mezi vyděšeným dýcháním paní Hudsonová. "Potřebuji Rosie." Usmál se. "Rosie!" zakřičel, ale v podstatě celkem mile. "Co se děje,  Sherlocku?" Usmála se a upřeně se podívala na Sherlocka. Ten ji, za účelem pohladit po hlavě, pocuchal vlasy. "Pojedeme k případu." John už sešel ze schodů. Paní Hudsonová se na něj podívala. "Však já Rosie pohlídám. To nebude problém." Sherlock se otočil a otevřel vchodové dveře. "Jenže Rosie jede s námi." John už chtěl něco říct, ale bylo mu jasné, že dohadovat se s Sherlockem nemá smysl. "Tak pojď, zlatíčko." Řekl John a popohnal rukou malou Rosie. "Ale Johne! Nemůžete brát tak malou.." Shelock se na ni otočil. "On ji nebere. To já." Mrknul na paní Hudsonovou a vyšel ze dveří. Stoupl si na kraj silnice a mlčel. "Nezavoláme taxi?" Řekl s nechápavostí a zároveň s mírným naštvání, John. Rosie se na Johna podívala a s nádechem sarkasmu řekla "Molly už jede, tati." John už byl úplně zmatený. "Jak to víš?" Rosie došla k Sherlockovi a ten se na ní s úsměvem podíval. "Je to jednoduché, tati. Sherlock se vždy při psaní s Molly zvláštně usmívá. Navíc. Kdyby to nebyla Molly, tak kdo jiný? Greg asi ne, když tady před chvílí byl. A kdo další by pro nás dojel?" John se na ni nechápavým výrazem díval. Sherlock se na druhou stranu zase usmíval. "Jsi už skoro stejně chytrá, jako já, Rosie."  Řekl jí Sherlock. Ta se zaculila. John měl připravené ústa a stále se na Rosie díval. "Sherlocku neuč jí tyhle věci!" Dostal po chvíli ze sebe. Jenže ho Rosie ani Sherlock nevnímali. Ona už totiž vyhlíželi Molly. "Tamhle je!" Zakřičela Rosie a ukazovala prstem na blížíci se auto. Molly přijela autem k chodníku. Vystoupila u auta, uculila se na Rosie a následně i na Shelrocka. "Zdravím, všichni." Obejmula Rosie, zamávala na Johna a rozpačitě se koukla na Sherlocka. "Jaké bylo rande, Molly?" Zeptala se Rosie. "Rande? Jak o tom víš? Já nikde nebyla, Rosie. Sherlocku!" Sherlock se zasmál. "Já za nic nemůžu." "Je to vidět, že si někde byla. Máš nově udělané nehty a v márnici bys je přeci nepotřebovala. Navíc ses rychle převlékala, ale nechala tvoje nalíčení, takže si pospíchala a kdyby si před tím nikde s nikým nebyla, tak se ani nelíčíš." Molly a John se koukala na Rosie až s mírným vyděšením. Sherlock se zase na ni koukal s výrazem pyšnosti. "Tak nastupovat!" Řekl Sherlock a posadil se na sedadlo spolujezdce. Molly hlasitě vydechla a šla se posadit k volantu. "Tak pojď, Rosie." Řekl John a otevřel jí zadní dveře u auta. Rosie nasedla do auta. John zakroutil hlavou a nasedl taky. Celou cestu bylo ticho. Nikdo nepromluvil. Molly se tvářila ztrapněně, John ustaraně, Sherlock tweetoval a Rosie se kochala okolím jejich cesty.
Když Molly zastavila na místě, kde se měla sejít s Gregem, tak Sherlock ihned vyskočil z auta. Dal si ruce do své oblíbené pózy, zhluboka se nadechl a zavřel oči. "Tohle bude sranda."