Silvestr si všiml, že se na kalendáři objevila další třešeň. Byl ale příliš unavený, takže nezkoumal, co je na ní napsáno. Ráno se probudil, a z kalendáře vyčetl, že Tomáše, Áňu a jeho čeká nebezpečí. Chtěl to říct Tomášovi, ale neměl čas, protože si musel jít splnit trest. Po splnění trestu si svolal Tomáše i Áňu a řekl jim: ,,Z třešňového kalendáře jsem vyčetl, že my tři budeme v nebezpečí. A asi ve velkém." Tomáš s Áňou mu řekli, že je to pěkná blbost, a ať není tak paranoidní. ,,To rozhodně žádná blbost není. Třešňový kalendář přece nelže," odvětil jim Silvestr. ,,Cože?! Jaký třešňový kalendář? Zacínáš být fakt divný," odvětil Tom. ,,Ukaž nám důkaz." Běželi tedy k Silvestrově posteli a opravdu uviděli velkou třešeň, na které vylo napsáno: MĚJTE SE NA POZORU! ČEKÁ VÁS NEBEZPEČÍ!
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Najednou se i Tomáš s Áňou začali bát, když zjistili, že Silvestr doopravdy nelže. ,,Co budeme dělat? Co je to za nebezpečí?" vychrlila vystrašeně Áňa, ale nikdo nevěděl. Náhle se objevila profesorka Vidličková a spustila svým pištivým hlasem: ,,Proboha, studenti, co to tady děláte?!" ,,My si tady jen povídáme, paní profesorko!" řekl Silvestr trochu naštvaným hlasem. Ale profesorka Vidličková řekla něco, co Silvestr opravdu nečekal: ,,Taková drzost, Moste?! Že se nestydíte! Odebírám Podivnému teploměru pětadvacet bodů a vy, ano, právě vy, dostanete pětadvacet na holou!" A než bys řekl švec, měl Silvestr pětadvacet na holé. A pak si držel zadek, který ho bolel tak, že si na něj dlouho nesedne.
