Sierra

•2• NAROZENINY

,,Dneska mám narozeniny." Vylítnu z postele brzo nad ránem.
Dneska totiž slavím sedmnáctiny. Jako každé královské narozeniny se slaví obrovskou oslavou na naší zahradě.
Promnu si oči a pomalu odhrnu závěs. Z pokoje mám nádherný výhled na naší velkou zahradu. 
,,Je osm hodin ráno a oni už chystají stoly na večer," zasměju se.
Já se ale stejně nejraději dívám na ty, co chodí s košy zaplněnými ozdobami a zdobí všechno všelijakými stuhy a mašlemi. Mezi nima je i jedna z našich mladých služek, kterou mám nejradši. Jmenuje se Amy. Opravdu milá slečna. 
Vlasy si sčesám do menšího drdolu a na snídani si tentokrát obléknu krátké černé koktejlky a opět baleríny. Tentokrát ne bílé, ale černé.

Vyčistím si zuby a nanesu jen jemnou rtěnku a řasenku. 
Tolik energie jsem v době nikdy ráno neměla.
Dojdu ke stolu, kde mě všichni šťastně pozdraví.
,,Dobré ráno," křikne na mě mamka, ještě než si sednu.
,,Dobré ráno vaše veličenstvo," ukloním se a sednu si ke stolu.
,,Všechno nejlepší sestřičko!" Řekne roztomilým hláskem Lily. 

Dneska mám opravdu dobrou náladu, tak si ji nesmím ničím nechat zkazit. Ani Lily mě ráno nebudila. Celkově je dneska taková...víc veselejší a usměvavá. 

Někdy umí být fakt roztomilá.
,,Tak jak to vypadá s výzdobou?" Zeptám se své mladší sestřičky a usměju se.
,,Je to nádhera. Všude jsou stuhy, mašle, třpytky. Prostě je to krásné." Vyhrkne ze sebe. 
,,To jsem ráda." 
Otočím se zpět a pokračuju ve snídani.
Tentokrát jsem si vzala ovocný salát s mozzarellou. Tu miluju.
Po snídani jsem si už jen lehla na postel a začala vybírat knihu z mé malé knihovny. 
Co si tak přečtu teď?
Nakonec jsem zvolila nějakou romantickou knihu s poměrně mladou ženou na obrázku. 
Nádhera!
,,Bello?" Zaťuká mamka na dveře. Vypadala nádherně. Měla dlouhé černé šaty s dlouhým rukávem. 
Mírně se ukloním a pozdravím.
,,Zdravím matko," narovnám se a čekám na to, co mi řekne.
,,Doufám, že jsi nezapomněla na narozeninový proslov a první tanec." 
,,Ne nezapomněla. Nebojte se." No jasně, že jsem na to zapomněla.
Něco jsem si v hlavě předchystala, abych tam nestála jako solnej sloup.
Vrátila jsem se k šatníku, kde jsem narazila na nádherné modré dlouhé šaty. V horní části šatů ještě byly nádherné bílé vzory.
Ani jsem nevěděla, že něco takového mám v šatníku.
Vlasy si nechám rozpuštěné. Mám to tak nejradši.

Dojdu na zahradu a nestačím jasnout. Je tady snad miliarda lidí.
Páni.

Procházím všema lidma, dokud nedojdu ke stolu s jídlem. Leží tam obrovský třípatrový dort. S otevřenou pusou se na zadívám na tyrkysový dort pokrytý růžema. Tyrkysovou barvu mám nejradši. 
Samozřejmě mě moje chutě zavedou k čokoládové fontáně. Vedle fontány je velký tác s ovocem. Banány a jahody mám s čokoládou nejradši, tak jsem si vzala oboje.
Oslava teprve začala a já už se tady láduju čokoládou.
,,Tak jak se ti líbí zdobení?" Zatahá mě někdo za šaty. Zvědavě se otočím a koho jinéhe, než sestru nevidím.
,,Nemám slov." Upřímně se usměju a strčím do pusy další jahodu.