Undertale Sans [Nedopsaný Ukončený Příběh]

Seznamování+menčí prozba

Od Frisk jsem se teleportoval k Papyrovy, který už na mě čekal. Teším na jeho reakci až se tu Frisk ukáže.

P:O Sansi už si konečně tady.
S:Doufám že jsi nečekal moc dloho.
P:No to sice ne, ale už mě to tu nebaví deme domů.
Ale né teď ho nemůžu nechat odejít doufám že je ta Frisk už je blízko, protože ho tu už moc dlouho neudrží.

S:Ale Papy, přece teď nepůjdeme domů teď jsem sem došel.
P:Opravdu já si myslím, že jsi použil tu svoji zkratku takže nemusíš odpočívat.
S:No ale i to mě vysluje a navíc co když zrovna dneska přídě člověk. (Myslím že tímhle jsem ho dostal)
P:A víš co máš pravdu, co když dneska je ten velký den, kdy sen spadne člo...

Najednou někam upnul svůj pohled a tak jsem se taky podíval. A naštěstí už je tady.

P:Sansi je to to co si myslím?
S:No a co si myslíš že to je?
P:Je to člověk?
S:No já si myslím že to je kámen.
P:Aha
Najednou na mě hodil takový smutný pohled a otočil se.
S:Ale co je tohle? Okamžitě se otočil zpátky.
P:A tohle to je člověk?
S:Jop Papy, to je člověk.Kdyby jste ho ,tak mohli vidět najednou vypadal jako nejšťastnější kostlivec na světě radostí doslova zářil.
P:Ano konečně já Velký Papyrus tě chytím a pak se dostanu do Royal Guard.
Takže člověku připrav se na mě
NYE HEH HEH!
A jakmile to odpověděl, tak rychle utíkal napřed, aby to vše přichystal.
No Frisk vypadala docela že je v pohodě,nato že potkala dalšího mluvícího kostlivce.
F:To je tvůj bratr?
S:Jop to je můj brácha.
F:On ne tak roztomilej.
(Tak to jsem nečekal že řekne myslel jsem že řekne třeba že je úžasnej, hustej,super,cool ale že řekne že je roztomilej, to jsem nečekal.
Vědčinou si to myslím jenom já,ale teď už vím ze nejsem sám co si to myslí.)
S:Máš pravdu je roztomilej

Chvilku bylo ticho a pak jsem se na sebe podívali a začali se smát sice nevím čemu,ale to nevadí.
Nabídnu jsem jí,že ji doprovodím až k Papyrovi a ona souhlasila, tak jsme vyrazili.
Cestou mi řekla něco o sobě.
S:Ty se chceš určitě odtuď dostat co určitě chceš jít za svojí rodinou. Úsměv jí zmizel z tváře a sklonila hlavu.
F:No víš já se zpátky vrátit nechci už se nemám za kým vrátit. Upřímně dost jsem litoval toho že jsem se jí na to ptal.
S:Promiň neměl jsem se nato ptát.
F:To je dobrý nemusíš se omlouvat.
S:Takže by jsi tu s náma zůstala.
Tak a teď jsem zvědavej co řekne.
F:Možná uvidíme každopádně je tu to lepší než tam odkud jsem přišela.

Dozvěděl jsem se ,že ji je 10let a taky to ,že ji před měsícem umřeli rodiče a ona utekla pryč z děckého domova který tam je.Prý to tam bylo strašný nikdo jí tam neměl rád tak to teda alespoň říkala.

S:A proč te nemají rádi?
F:Říkali mi že jsem divná občas mi i ubližovali.Proto jsem utekla hledám lepší místo kde se usadím.
S:Aha tak doufám že to místo najdeš.
F:Děkuji ti.

Takle jsme si povídali celou cestu až k Papyrovy,který si ani nevšiml,že už jsme přišly.

Tak tady je další kapitola je tu po trochu delší době ale dočkali jste se😉.
A mám na vás prozbu.Chtěla bych se zeptat jestli by jste mi napsali nějaké nápady pro tento příběh. Třeba kdo by se tu měl objevit nebo co se má stát dál.Jeden typ už mám ale chtěla bych vidět i ostatní návrhy.
Opravdu vám budu vděčná za to když mi něco napíšete.Tak čus