The Twilling Diaries I. Počátek ❌

Kapitola 1

Probudila jsem se ze spaní. To byl divnej sen... Musim to říct holkám. ,Holky' jsou moje kámošky dvojčata Peťka a Dáda a praštěná volejbalistka Anča. Zvedám se z postele a zjišťuju, že jsem zaspala. Ten sen ale stál za to. O deset minut později už dobíhám na bus. Uf, stihla jsem to. Vcházím do třídy. Peťka s Dádou už tu jsou. ,,Čau holky. Dneska jsem zase měla ,sen'" ,,Neeeee..." začíná ironicky Peťka. ,,Nech mě to doříct!" napomínám ji, ,,V tomhle snu jsem spala s Damonem! Celý to pokazil Klaus. Vzbudila jsem se, teda jako v tom snu, a Klaus tam maloval ňáký... Vložky!". Holky chytají záchvat smíchu. V tom přichází Anča: ,,Oč tu běží? Budu hádat: Terce se něco zdálo!" ,,NEČEKANĚ!" vykřikne Peťka. ,,A v tom snu spala s Damonem!" pokračuje Anča.  ,,Jak jinak" škebí se Dáda. ,,A Klaus je při tom maloval!!!!!" ječí Peťka a Anča se málem válí po zami smíchy. ,,Ne! Maloval ňáký postmoderní vložky!!" opravuju Peťku. Anča se po zemi válí doopravdy: ,,Ještě LEPŠÍ!!!". Všechny tři se nemůžou vynasmát a já jen kroutím očima nad retardama, co si říkají moje kámošky.
V tom vchází do třídy učitelka a my si sedáme do lavic. Čeština je celkem nuda. Beru do ruky modrý liháč a na ruku kreslím krásné srdíčko s nápisem T + D = TERMON. To jentak nesmyju :). Hodina končí a my se přesouváme do jiné třídy za mého podrobného výkladu mého snu. Holky se nezapomínají smát každému mému slovu...
Během polední pauzy sedíme v šatně duskutujíc na téma TVD a Twilight - našeho oblíbeného filmu a seriálu. ,,Zepklitá otázka: kdo je hezčí? Stefan, nebo Edward?" ptám se. ,,Ani jeden!" naznačuje zvracení Peťka. ,,Tady je spíš otázka, kdo je hnusnější..." směje se Dáda. ,,Stefan" odpovídá s naprosto vážnou tváří Anča ,,Edu vzali po hlavě pánvičkou!" vrací se jí všechen humor a my se smějeme na celé kolo. ,,Ok změníme téma. Kam jedete v létě?" ptám se. ,, My jedeme do Řecka. Pak má Peťka Dance camp a já koně. Zbytek nevíme. Mohly bysme se sejít a dát si TVD maraton..." bere si slovo Dáda. ,,To jen tak nepůjde." tvářim se tajemně. ,,Povídej!" říkají holky jednohlasně. ,,S našima jedem na celý léto do Ameriky... Do Virginie..." povytáhnu obočí. ,,To snad ne!" piští holky. ,,Se máš." řekne Peťka nakonec. V tom zazvoní a my se přesouváme na další hodinu. ,,Teď je matika." prohlásí otráveně Peťka. Kývu. Přes to, že je matika těžká a nudná, držím si průměr 1,4. 

Po škole jsem přišla domů a plácla sebou do postele. Chvíli jsem jen tak ležela a oddychovala. Pak jsem popadla notebook a vyhledala si snář. Četla jsem: pokud si sen pamatujete, nejspíš mu přikládáte velký význam. Jako fakt? Teď tu sedím a přemejšlim o svém snu. Snažím si vybavit ty hezké chvíle. Kéž by to bylo doopravdy...

Dnes je den vysvědčení. Moc se těším. Mám pár dvojek, ale to nevadí. Víc než na vysvědčení se ale těším na zítřek. Zítra totiž odlétáme do Ameriky. Jsem už patnáct minut vzhůru. Stojím před skříní a nevím, co si vzít na sebe. Většina oblečení už je zabalená v kufru. Mám to! Vezmu si... Tyhle šaty. Ták. Vyrážím do školy. Tentokrák včas. V autobuse celou dobu přemýšlím o Americe. Autobus zastavuje a já jdu ke škole.
S holkama si sedáme do lavic a přichází učitelka. Rozdává vysvědčení. Po chvíli mě volá k tabuli. Hrdě před ní nastupuji a ona mi předává vysvědčení. Sedám si spět do lavice.
,,Nezajdem do Crosska?" ptá se Peťka. Kývu. Malý výlet do Crosska zní dobře. ,,Heeej! Kam se jde?" šeptá Anča. ,,Do Crosska",,Aha...",,Dámy! Neruším vás?!" mračí se učitelka. Lekám se. Úplně jsem zapomněla, že je ještě hodina! Učitelka protáčí panenky a pokračuje v rozdávání vysvědčení. Zvoní. Vysvědčení jsou rozdána a učitelka se loučí s přáním krásných prázdnin. Ty moje opravdu budou.
S holkama míříme do Crosscafe doprovázeny výbuchy smíchu. Beru do ruky mobil a poušťím jednu moji oblíbenou písničku. Naznačujeme v rukou mikrofony a schválně falešně zpíváme. Když písnička skončí, smějeme se na celé kolo. Ještě víc nás rozesmívají pohledy kolemjoucích. To už vcházíme do kavárny. Každá si objednáváme kafe a dortík. V tom mi cinkne zpráva. Zapínám mobil a čtu nahlas: ,,Ahoj Terko, promiň, že otravuju, ale nechtěla bys dneska večer zajít do kina? Dávají nový díl tvý oblíbený série -  Twilight saga: Nová generace. Prosím napiš co nejdřív. Ondra ;)
,,Juzís! Ten je sladkej!" rozplývaj se holky. ,,Chudinka! Teď mu budeš muset zlomit sldíško!" naznačuje utírání slzy Anča. Kroutím hlavou a bleskově ťukám odpověď: Ahoj, promiň, nemůžu. Zapomněla jsem ti říct, že dnes v noci odlétáme do Ameriky. Moc mě to mrzí. Snad ti to někdy vynahradím. Terka :'(
Chudák. Je milej. Asi mě bude do smrti nenávidět.
Z rozíjmání mě vytrhne servírka s naší objednávkou. Usrkáváme kafe a vesele se bavíme dál. ,,Tak co Ančo, ještě jsi nám neřekla, co budeš dělat o prázdninách ty?" ,,Ja ani nevim." krčí Anča rameny. Najednou mi volá mamka. ,,Ano?“ ,,Kde jsi?! V práci na tebe čekám už půl hodiny!" ,,Ježiš! Promiň! Jsem v Crosscafe s holkama.  Můžeš ě tu vyzvednout?"
,,Už musím jít." holky mě objímají. Vycházím z kavárny, před kterou už přijíždí mamka. Ještě jednou se omlouvam a už vyrážíme k domovu.

Máme tady první kapitolu! Snad se líbila. Další vyjde co nejdřív ;).
~TTWGD team 😘