Je 20:00 a Dan nikde! Koukám z okna jestli ho náhodou nezahlédnu. A nikdo nic!! Máma se na mě dívá a kroutí s hlavou. "Tak co přijde nebo ne?Já tě jinak samotnou k němu nepustím"
"Já vím mami psal mi že se někde jen zdržel už je na cestě" zalhala jsem ji. To mi bude muset vysvětlit!
ve 20:56 a slyším zvonek. Jdu ke dveřím a kdo pak to k nám přišel tak pozdě? Dan. "Omlouvám se za spoždění"
"Hm a co tě tak zdrželo?Pojď nahoru do mýho pokoje. Půjdu udělat pití a něco k jídlu."
Tak jak jsem řekla tak udělal. Šla jsem do kuchyně. Z ledničky vytáhla CocaColu v plechovkách a do mikrovlnky dala ohřát pizzu šunkovou jak má Dan rád. kdyz je pizza hotová dám ji na tác společně s CocaColou a opatrně pomalu jdu nahoru do svýho pokoje. Dan sedí na posteli a není ve své kůži je nějaký divný!
"Tady máme co pít a něco k jídlu až to sníme, můžeme jít k tobě. A co Mel? Když jsem odešla? Říkala ti něco?"
"Mel?! Ehm...ne nic...j-j-já...teda ona šla domů...já taky"
Proč koktá? Proč je nervózní? On se tý pizzy ani nedotkl!!
"Dane! Co se stalo??Řekni mi teď pravdu!"
"Pravdu?Dobře"
"Ano pravdu"
"No víš když si odešla,tak jsem šel doprovodit Mel k jejimu vchodu. Rozloučili jsme se úplně normálně rozloučili. Ale pak nevím co mě to napadlo. Políbil jsem ji..ona se nebránila. Byli jsme tak nadržený,že jsme šli k ní a tam....vyspali jsme se spolu...lásko odpusť mi to."
Neměla jsem slov. Můj kluk a moje nejlepší kamarádka?? Nic neříkám,protože nemám co a ani sílu něco vyslovit. Jen vstanu z postele,ukážu rukou na dveře, znamení pro Dana že má vypadnout z mýho pokoje a vlastně ať mi Dan i Mel zmiznou ze života!! Když odešel začala jsem bulet, mačkala jsem z nervů polštář...po pár minutách mě pláč unavil.....
ČTEŠ
Uvězněná
RandomJe to příběh o dívce,které bude brzy 18let,má starosti a problémy se vzpomínkami. Pozná se s chlapcem,který ji bude milovat,ale pak se něco stane, Změní se něco? Najde se někdo kdo ji zvedne z úplného dna?
