Stojím s mámou před školou a hledám své jméno,třídu a patro. Už jsem se našla Michaela Mázlová patro třetí třída číslo 18. Jak tak vycházím ty schody nahoru, vůbec si neuvědomuji,že tady budu dalších tři roky. Všichni tu vypadají tak dospěle,zatímco já si přijdu jak malá holka. Ještě jsem neviděla Mel. Tak snad už bude ve třídě a hlídat místo na sezení vedle ní. Jsem u třídy číslo osmnáct, třída má velké dveře zatímco ostatní ne. Jde na mě nervozita. V hlavě mám tolik otázek. Bude tam Mel??? S kým budu chodit do třídy??? Budou zlatíčka nebo svině???
Vejdu do třídy a rozlížim se, zatím tu sedí jen kluk s dlouhýma vlasama, holka kterou znám z vidění,ale moc ji v lásce nemám. V řadě u okna úplně vzadu sedí Mel!! A hlídá mi místo u okna. Spadl mi kámen ze srdce,že tu semnou bude alespoň ona.
Sednu si k ní a koukáme na dveře kdo vleze do třídy a kdo to bude. Pomalu,ale jistě se třída plnila. Nikdo mi zatím nepřijde jako vypatlaný idiot,ale ono se to časem ukáže.
Crrrrrrr. Zvonek. Super. Ten mi chyběl celý dva měsíce. Všichni si stoupneme a čekáme na příchod třídní učitelky. Snad to nebude taková stejná kráva jako na základce. "Posaďte se prosím" někdo řekne. Třídní přišla,jenže já ji nevidim,přede mě si sedl jedrn dvoumetrovej kluk. Když už si konečně sedáme vidím ji. Je to blondýna s dlouhýma vlasama. S jasně modrýma očima a nalakovanýma nehtama. Taková fiflena to mi scházelo. "Dobrý den,jsem vaše třídní učitelka. Mé celé jméno je Marie Svárová. Doufám,že spolu všichni budeme vycházet. Řeknu vám pár informací,které budete muset znát a vědět. Takže...." bože to je nuda,ještě že tu jsne jen třičtvrtě hodiny.
Mel mi dává lístek kde je psáno TA MÁ ALE RÁNU TO JI PŘEJEL PARNÍ VÁLEC? okamžitě jsem se začla smát a s úsměvem jsem ji odepsala. TO JO MYSLIM ZE TA UTRATI ZA KOSMETIKU CELOU SVOU VYPLATU předám ji lístek zpět. Mel se začne řehtat tak nahlas,že na ní učitelka kouká a čeká až přestane. Mel se omluvila a poslouchali jsme ty jeji "informace"dál.
Sedím tu 15 minut a začíná mě nějak bolet břicho. Snad jsem to nedostala!!! Sedla jsem si tak aby bolesti ustupovali. Sakra jestli jsem to dostala tak jsem v háji! Nemám vložky!!!
"A to je vše berušky,poprosím vás, aby jste zvedli židle nahoru a otevřeli okna"řekne bloncka. Tak vstávám s bolestmi a dávám židli nahoru. Chvíli všichni stojíme a čekáme na zvonění. Mě se dělá tak najednou špatně, mám tlaky do břicha a v žaludku mám mejdan. Neváhám a jdu za učitelkou s otázkou kde mají záchod. Než mi stačila odpovědět před očima se mi udělalo černo. Cítím jak mě nějaký muž odnesl na záchod a opláchl mi obličej studenou vodou. Otevřela jsem oči a bylo to lepší. Muž mi podává kelímek s vodou. "Na napij se,bude ti líp to je z toho horka."
"Děkuju a už to zvládnu sama. Děkuju moc" odpověděla jsem mu. Muž přikývl a odešel. Napila jsem se vody,ale ta šla zase ven. Co se to semnou k sakru děje?! Udělala jsem si trapas!! Pomalu vstávám,vůbec nemám sílu..Opláchnu se znovu,upravím se...A jdu za mámou,která na mě čeká dole.
ČTEŠ
Uvězněná
AcakJe to příběh o dívce,které bude brzy 18let,má starosti a problémy se vzpomínkami. Pozná se s chlapcem,který ji bude milovat,ale pak se něco stane, Změní se něco? Najde se někdo kdo ji zvedne z úplného dna?