Už jsou to dva roky co se rouzpoutala válka mezi temnou stranou a ritiři jedi a je to taky 12 let co mého otce zabili, spiš utekl tuhle historku o tom že otce zabili si vymyslela moje matka když mi byly 3 roky,ale každý si určite zkusil hrabat v mámině skřínce.Našla jsem tam kus papíru na kterým bylo napsáno:
,,drahá a milovaná Keri"tak se jmenuje moje matka,,musím odejít na cestu ze ktere se už nevratím.Nikde mě nehledej uhledala by ses k smrti galaxie je opravdu veliká.Prosím nikde neříkej že jsem zmizel řekni že jsem umřel a nebo radši neříkej nic.
Miluju tě nastale "
12.11
...ten den jsem se narodila ja, mamka mě porodila ze stresu.Uplně sama nikdo nebyl u nás, datum měl byt až za 14 dní.Od té doby je moje matka věřící V,, Sílu" kterou máme každý v nás aspoň takhle mi to buší do hlavy už od 1roku deno deně!! Já věřim v sílu ale tohle je už přehnaný vždyt já nejsem ani jedi ale chtěla bych být,taky přemýšlim o tom že bych šla bojovat proti situm ale to jen premyšlim.
.....A jsem doma!! náš skromný byt ale stačí to pro dvě osoby jen my přijde že je tu moc ticho.,,mami"? Zeptam se potichu protože třeba spí,ne nikdo v domě není a tak se odsunu do svého pokoje a cestou přemyšlím jestli není nahodou na trhu.
...... ,,kruci písek!!",to byla věta která mě i s tlumenou ránou probudila ze spaní. ,,mami"? Zavolala jsem do tý černo,černý tmy.Ale pak mi to dojde matka přece nemá mužský hlas(to snad nemá žádná žena)a tak seběhnu potichu dolů v obývacím pokoji rozsvítím svíčku a potom spatřim osobu která sedí na zemy a hejbe se v mihotavém plamínku svíčky.Stojim na mistě ani se nehnu bojím se jak o matku tak o sebe a naši střechu nad hlavou,ta postava se zatím zvedne a dojde ke mě,já na slabo polknu, ,,jsi Terii Pompelejová"? ,,a-ano"vykoktám nakonec ze sebe ani nevím proč vždyť to muže ohrozit celou rodinu...počkat on mě k tomu donutil není snad....nééé to určitě není....tak jo je to jedi ale jak a proč je tady ,,mám pro tebe špatné správy" zase nuceně přikývnu,,a dovol abych se představil jsem Obi- wan Kenobi" tak to počkat on za mnou přišel sám Obi-wan Kenobi ten jedi ,,sedně te si Obi-wane" řekla jsem tentokrát nenuceně,,chcete něco k pití"? ,,ne děkuji,ty si teťkon sedni ke mě a poslouchej co ti povím"sedla jsem si a začala poslouchat jeho vypravěním o kterým jsem ještě nevěděla že skončí tak tragicky.,, nevim jak ti to řict,no tvá matka není už mezi namy..." odmlčel se protože vyděl jak mi začaly týct zlsi po tváři,pohladil mě po ramenou a začal dovypravovat co začal vypravovat,, na trhu je přepadli siti a nějaké zabili některé zotročili bohužel tvá matka není mezi těmi co měli štěstí" teď už jsem vzlikala nahlas,nic jiného nebylo slyšet než mé vzliky které končily někde ve tmě
Obi-wan se na mě s úskostí podíval, bylo vidět že pospíchá ale chtěl tu zůstat se mnou, nebo musel tu zůstat?
,,potřebuji aby si poslouchala ,jsi ve...."přestal mluvit protože někdo vykopl dveře,mě bylo jasné kdo to byl jistě stron truper a bylo jich určitě víc obivan mě čapl a táhl mě do komory tam mě zamkl ,,Obi-wane pusť mě hned!!" řvu jak šílená ale on mě neslyší protože měl namířeno do chodby ze které se ozívaly rány a výkřiky.Po pár minutách všechno utichlo a ja ještě měla stále hlavu položenou v dlaních,najednou přišly těžké nohy které pak vykoply dveře od komory,ty těžké kroky vydával jeden ze stron trupru a šel po mě já zařvala jako nikdy a najednou ,,křach"
Ležel na zemy ,za nim stál udýchani Obi-wan se svím mečem a vytáhl mě na nohy ,,je jich tu moc všichni hledají tebe musíme pryč hned teť"řekl a táhl mě za sebou ,,jdeme k tvé lodi"? Zeptala jsem se ho s obavamy ,,ne tu mi podpálili takže utečeme do hor" odpověděl mi když mě vytáhl z chalupy a táhl mě směrem do hor,do dlouhych a vysokých hor.
K ránu jsem se probudila a sedla jsem si na okraj skály ještě byl vidět oheň z chalupy která je srovnaná se zemí.
,,já už nikam nejdu chci vysvětlení proč se to děje a proč chtěj mě" říkám s nadějí že jsem něčím výjmečná ,,protože potřebujou potomka -ups..." odmlčel se ,,potomka koho"? Ptám se s obavami v hlase ,,nikoho a neptej se na otázky a už vůbec nemluv jsme na místě" řekl mi a zastavil se ,,já nic nevidiiiiííímm"řvu když padám neznámo kam ale vím že padám dolů, zavřu oči abych neviděla kdy už budu bez duše,ale ne já jsem..v jeskyni? Proč ,,heeeeeej Obi-wane kde jsi..kde jsi??když se mi stišil hlas tak jsem začala rychle dýchat,srdce mi tlouklo jako o závod začala jsem panikařit takže jsem tam stála a slzi mi tekly po tváři.Ale najednou mě někdo chytil za vlasy a já se pod tou bolestí musela ohnout ,když jsem se ohla na druhou stranu vyděla jsem černou postavu s maskou ,,Darth Vader" řekla jsem než jsem omdlela.
Udělám další díl,určitě tahle serie se mi libi a ja doufam ze vam tez:)
P.S.omlouvam se za chyby
