Ráno mě probudil malý proud vody padající mi do obličeje. Teda doufám že to byla voda. Zabručela jsem a schovala se pod deku. ,,Co je?" zamumlala jsem přes deku. Pokojem se rozezněl smích. U postele stáli snad všichni s vyjímkou Hayese. Všechno si samozřejmě točili. Rychle jsem zalezla zpátky pod deku. ,,Co tady zase sakra děláte?!". ,,Tak trochu si zaspala a asi za půl hoďky odjíżdíme na letiště". ,,Kolil je?". ,,4:50" zívl si Carter. ,,Tak běžte ven a já se nachystám,u toho fakt být nemusíte". Všichni se.pak otočili a vyšli z pokoje. Jen co se zabouchly dveře,začal jsem se chystat. V hlavě jsem se proklínala. Včera jsem totiž dělala věci do školy do půlnoci. Kdybych totiž šla spát v rozumnou dobu,teď jsem už mohla být ready. Na kufru už jsem měla nachystané věci do letadla. Oblékla jsem se a rychle si rozčesala vlasy a dala je do random drdolu. Pak jsem vyšla z pokoje a šla rovnou na recepci. Už chyběla jen Mahogany. Ta se pak nakonec přiřítila upravená a namalovaná. Trochu sem nechápala,proč se maluje když se jde do letadla. Vyšli jsme z hotelu a šli k třem černým autům sedla jsem si úplně na kraj. Vedle mě si sedl Shawn a pak Taylor. Vzadu seděli Matt a Cam. Byla jsem hodně unavená a tak jsem si opřela hlavu o okýnko a zavřela oči.
Někdo mě lehce chytil za rameno a jemně se mnou zatřepal. ,,Alex,vstávej už jsme na letišti". Otevřela jsem oči a pohlédla do jeho nádherných zeleno-hnědých očí. Bylo to o dost příjemnější probuzení než ráno, když na mě vylili tu vodu. Probrala jsem se a vystoupila z auta. Potom jsme si vyzvedli letenky a já si pak ještě rychle skočila do nějakého bufetu pro jídlo,protože jsem nesnídala. Pak jsem šla s tím koláčem ke klukům. To ale byla osudová chyba. Většina hned přiběhla a vrhli se na mě jako hladoví supi. Než jsem se nadála měla jsem z koláče tak polovinu. Šla jsem ke kufru. Vedle mě seděl Shawn a koukal do mobilu. ,,Chceš taky kousek ať nejseš jedinej co nemá?" zeptala jsem se ho. ,,Ne v pohodě nesnídala si" řekl a usmál se. Zakousla jsem se. ,,Tak co těšíš se,dneska budeš zpívat?". ,,Upřímě jsem hodně nervózní,ty snad ne?". ,,Pokaždý,většinou prostě zapomenu text.To pak odsoupím od mikrofonu,zpívá to publikum a pak si většinou vzpomenu,jo jsem divnej" řekl s úsměvem. ,,Life hacky se Shawnem" poznamenala jsem s úsměvem. ,,Jsem snad nějaká beauty blogerka?". ,, A kolik koncertů už si tak nějak odzpíval koncertů?". ,,Nedávno jsem měl takovej mini koncert v Torontu". ,,Třeba někdy budu zpívat na Madison Square Garden". ,,Budeš" řekla jsem.
........................................................................
Kola letadla se už odlepovaly od asfaltu. Koukala jsem z okénka a sledovala probouzející se ulice ranního Oaklandu. V uších jsem měla puštěnou hudbu. Během chvíle už jsme letěli nad mraky. Díky vycházejícímu slunci to byl nádherný pohled. Jako cukrová vata zahalená do světla ranního slunce. Přála bych se po těch oblacích někdy projít. Cítit nekonečnou svobodu, jít nekonečnou oblohou napříč vycházejícímu slunci,potopit se do myšlenek a užívat si blažené ticho a klid. Všichni se lepili u okénka a fotili si tu nádheru. Já ale byla potopená ve svých představách,což mě ukolébalo ke spaní.
........................................................................
Probudila jsem se. Za půl hodiny jsme měli přistávat. Trochu jsem si upravila vlasy a už se chystala na přistání. Přistáli jsme a na letišti kde už čekalo několik fanynek. Kluci se s nimi pofotili a pak jsme se vydali před letiště k taxíkům. Dojeli jsme k hotelu,kde jsme si odložili kufry a jeli rovnou na show. Pořadatelé už připravovali stánky s merchem a přípravy byly v plném proudu. Na záchodech jsem si rozpustila a upravila vlasy. Dala trochu korektoru,řasenky a převlèkla se. Z dneška jsem byla nervní jako nikdy. Bylo to poprvé,co jsem měla zpívat před lidmi. Na kameru to bylo jiný. Kamera na vás nekoukala,neposlouchala a nesoudila. Co když se mi stane nějakej trapas. Třeba spletu text nebo mi poskočí hlas.
Koukala jsem na sebe do zrcadla a snažila se nějak namotivovat. Nejdřív jsem si začala hmkat,potom tiše zpívat a nakonec jsem ječela na celý záchody. Dávala jsem do toho nejvíc síly,vášně a energie,i když jsem nebyla na pódiu. Vyšla jsem ze záchodků. Když jsem ale otevřela dveře,do něčeho jsem narazila. Vykoukla jsem zpoza dveří a viděla Jacka (J) jak se drží za čelo. ,,Ježiš promiň,seš v poho?". ,,Sice s mírným otřesem mozku ale jo". ,,Jen,proč mě odposloucháváte na záchodě". ,,Takovej jekot nejde přeslechnout" odpověděl Jack (G). ,,To bylo rozezpívání" řekla jsem s úsměvem. ,,Jestli tohle bylo rozezpívání,tak se bojím,co bude na pódiu".
Protočila jsem nad tím očima a společně jsme se vydali k pódiu. Show měla začít už za půl hodiny. Bylo to zase to stejný. Někdo vyběhl nahoru a trochu jsme se přivítali s fanoušky. Jen jsem na sobě neměla tu pandu. Přemýšlím,že by to možná bylo i lepší. Nikdo nevědě,kdo jsem a měla jsem se za co schovat. Teď mě všichni vidí,takže když udělám něco trapnýho,už to neudělá nějaká panda,ale já.
Zase jsem byla tak v ústraní. Dneska kluci vymysleli push up challene (viz.media) Přihlásili se Shawn,Cam,Nash a Jaci. U 25 Nash a Jaci padli. Cam a Shawn pak nabrali rychlé tempo. Postupně pak začali zpomalovat a prohli se v zádech únavou. Poprosila jsem Hayese,jestli by mi na chvíli půjčil mikrofon. Vzala jsem ho do ruky a sedla si mezi ně. ,,Hej lidi,kdo si myslíte,že vyhraje?" zeptala jsem se do publika. Z většiny jsem slyšela Cameron ale parkrát jsem zaslechla i Shawn. Zdálo se to už nekonečné,ti dva ještě pořád klikovali nakonec to Shawn vzdal a sednul si. Halou se ozval obrovský jásot. Cameron challenge vyhrál. Stoupnul si ale ruky mu visely podél těla a vypadalo to,že.
mu za chvíli upadnou.
Pořadatelé pak vytáhli stojan na mikrofon a Shawn si vzal kytaru. ,,Co chcete slyšel lidi?" zeptal se do publika. Snad celou halou se ozvalo "Justin Bieber". ,,OK,tak co třeba As long as you love me?". Halou se ozval obrovský jekot. Shawn si musel chvíli počkat,než se všichni zklidní. ,,As long as you love me.."
.....................................................................
Opět se ozval hlasitý aplaus a Shawn se gebil na všechny strany jako sluníčko. ,,Dneska ale nebudu zpívat sám" řekl a celá hala najednoi ztichla a čekala,co se bude dít.Zastavil se mi tep,vyschlo mi v krku. V hlavě jsem si opakovala text. Úplně jsem cítila,že něco pokazím. Shawn na mě kývnul. Jeden z pořadatelů mi podal mikrofon. Nejistým krokem jsem došla k Shawnovi. Všechny pohledy vyseli na mě jak na nějakém exponátu v muzeu. Nejistě jsem koukla na Shawna. Vypadal taky nervózně,ale ne tolik co já. Myslela jsem,že se mi snad rozklepou i kolena. Shawn se na mě podíval hnědýma očima a začal
,,Say something I'm giving up on you. I'll be the one if you want me to. Anywhere I would've followed you. Say something I giving up on you".
Zhluboka jsem se nadechla začala.
,,And I feeling so small,it was over my head and I know nothing at all.".
Potom nastal refrén a začali jsme zpívat společně. Pak jsme ji spolu dozpívali. Halou se ozval větší jekot a aplaus. Upřímně,dostaly se mi slzy do očí. Otičila jsem se na Shawna. Usmál se na mě. Sice ho ani trochu neznám,ale jeho úsměv prostě zbožňuju. Přišel ke mě a plácli jsme si. Jelikož se show už blížila ke konci,zbýval čas jen na to zazpívat ,,Cameron Dallas song". Shawn si sedl na malou židličku uprostřed pódia a všichni kolem něj.
,,Oh his eyes how I love his eyes". Začal. Celé publikum zpívalo s námi. Byla to nádherná atmosféra. Někteří pak vzali do rukou mobily se zapnutou baterkou a mávaly jimi nad hlavou. Nad hlavami fanynek se houpaly plakáty s různými nápisy jako třeba ,,Love you Cameron a tak".
Když jsem se zakoukala,uviděla jsem si plakát,na kterém bylo neonově žlutou napsané moje jméno. Bylo na něm napsané ,,Alex is queen". Musela jsem se usmát. Hrozně mě potěšilo,že mám nějakou věrnou fanynku. Než jsem si vše uvědomila,písnička skončila. Začali jsme se loučit.
Potom jsme šli na M & G(meet and greet). Stáli jsme v delší chodbě. Za našima zádama byly plakáty s MagCon logem. Čekali jsme,než se začnou valit davy lidí. Velká většina se hnala za Camem,Taylorem Jackama, Aaronem a Mattem. Shawn,já a Hayes jsme tam spíš stáli. Všichni tři jsme s tím,že se na nás nebude stát fronta počítali. Potom ke mě přišly tři holky a jedna držela plakát s neonovým nápisem. Vypadali strašně nadšeně. Vyfotili jsme se a jelikož se ke mě nikdo jiný mic nehrnul chvíli jsem si s nimi povídala. Pak ale lidí začalo trochu přibývat. Se všemi jsem pak stihla prohodit jen pár slov,vyfotit se a pak už se hrnul další člověk.
Bylo to poměrně náročné,ale ty úsměvy,s kterými ty lidi odcházeli stály za to. Meet and greet skončilo a pak se šlo uklízet. Potom jsem si skočila pro věci a jelo se zpátky na hotel.
