Já...ta divná

Šikana

,, Aaah, kdo nám to tu jde, náš třídní špek." , ,, Tak copak jsi papala ke snídani?" . Tyhle narážky slyším každy den, už se je snažím ignorovat. Se sklopenou hlavou a sluchátkách v uších se doplazím do svojí lavice, kde sedím s Laurou. Laura je celkem tichá, ale jako skoro jediná mi nenadává. Pomáhá mi s úkoly a někdy od ní i opisuju, protože je hodně chytrá. ,, Zase prudí?" řekne Laura. ,, Zase." odpovím smutně. Laura se na mě soucitně koukne a pokračuje ve své práci.

Po úmorných 7 hodinách školy tu přichází oběd ve školní jídelně. Všichni si na něj stežujou, ale mně nevadí. Dnes byl řízek s bramborem. Mňam! už týden jsem se na něj těšila. Beru si tác s jídlem, jdu kolem stolů ,, cool " lidí, kteří na mě pokřikují že jsem hromada sádla, buřt, tlačenka a bůhví co ještě. Nevím co to se mnou je, ale sebevědomě jsem na ně ukázala prostředníček a řekla jsem: ,, Jděte do prdele, vy idioti " . Nějak jsem to neřešila, snědla jsem oběd, vzala si věci ze skříňky a pokračovala před budovu školy.

Před školou stála Lucy a její armáda. Lucy je taková ta třídní královna, po které každý kluk šílí, ani se nedivím, je tak hubená a má krásné blond vlasy, ale chová se jak slepice. ,, Amy, tos posrala ty hnusná bečko sádla, nebudeš si na mě dovolovat! " a vlepila mi takovou facku až jsem spadla na zem. Pak už jsem vyděla jen Lucy, jak se otáčí na podpadku a mízí z mého pohledu. Tak ráda bych jí jednu vrazila, ale nemám na to sílu. Pomalu a nemotorně se zvednu a pokračuju domů.

Doma ne mě čeká máma. ,, Tak co, jak bylo ve škole? " , zeptá s máma. ,, Nic novýho" odpovím. Máma se na nic neptá a chystá mi svačinu, nebo spíš oběd. Bramboráky, jak ty já miluju. Sním asi 5 a pak si dojdu na záchod.