2.Kapitola

99 8 2
                                    

Rychle běžela ulicí přímo domů. Procházela kolem různých lidí a snažila se do nich nestrkat. Každý metr se omluvila, že do někoho narazila. V dálce konečně zahlédla pekařství a v ní svého tatínka. Vběhla do domu a všichni na ní nevěřícně zírali. "Marinette! Kde jsi byla tak dlouho?"zeptala se její maminka a táta si upravil svůj vous. "Já...Já musela ještě za Alyou pro zadání úkolu do školy"zalhala Marinette. Bez odpovědi rodičů, vyběhla nahoru do svého pokoje. Tam se svalila na postel. "Marinette! Proč si jím neřekla pravdu? Oni by se nezlobili za to, že jsi na té oslavě byla"řekla Tikki, která byla celkem zklamaná z toho, že Marinette zalhala. Marinette se na ní otočila. "Já vím Tikki, ale ta oslava Kima byla důležitá... Vím, že se často choval jak zmetek, ale...Uznej, že by bylo hnusné tam nejít. Ne?"řekla Marinette a usmála se na Tikki. "Jen to zlehčuješ! Lhát se nemá!"řekla naštvaně Tikki a Marinette věděla, že se s Tikki nemá cenu hádat. Když Marinette chtěla jít dolů, aby to rodičům řekla, tak jí zazvonil mobil. Byla to Alya, takže to musela zvednout.

Marinette: "Alyo? Stalo se něco?"

Alya: "Tohle musíš slyšet!"

Marinette: "Ale co?"

Alya: "Adrien má s námi projekt do školy!"

Najednou se Marinette úplně zatočila hlava.

Alya: "Haló? Jsi tam?"

Marinette: "Jo... To je super!"

Alya: "Nevypadáš tak... Já myslela, že tě to potěší"

Marinette: "Ale jasně, že mě to potěšilo... Jak by mě to mohlo nepotěšit?"

Marinette měla radost, ale před Adrienem se hrozně styděla.

Alya: "Tak to je dobře! Už musím...V Paříži se zaznamenal další padouch, který může zachránit jen beruška! (Smích) A já u toho musím být, tak pa"

Marinette se zarazila.

Marinette: "Moment! Což..."

To už Alya zavěsila. Marinette zůstala stát jak přikovaná. Tikki na ní starostlivě koukala. "Marinette? Co se stalo?"zeptala se Tikki a přiletěla Marinette přímo před obličej. "Ach jo Tikki...Celou dobu běhá ve městě nějaký padouch a já si toho vůbec nevšimla! A co teprv kocour? Ten to bezemne nezvládne! Musím za ním!"řekla Marinette a Tikki pochopila. Marinette se prudce nadechla a zakřičela: "TIKKI TEČKY!"V tu chvíli se transformovala a rychle běžela za kocourem.

Marinette stála na římse a dívala se všude kolem sebe. Nemohla kocoura najít. Rozhodla se mu teda zavolat. Dlouho čekala a konečně to kocour zvedl.

Kocour: "Beruško! No konečně! Kde si tak dlouho přebývala? V trávě?"

Marinette dělala, že tu narážku neslyšela.

Marinette: "Nemohla jsem, promiň. Vysvětlím ti to pak. Kde jsi?"

Kocour: "Jo já vím. Promiň. Jsem u policejní stanice a běžím rychle za Pakocourem"

Marinette: "Jo, všimla jsem si. Za Pakocourem?"

Kocour: "Jo, to je ten kluk, co už jednou Pakocourem byl, protože po tobě toužil... Stejně jako já"

Marinette si všimla toho úsměvu, ale ignorovala ho.

Marinette: "Hm, ok. Běžím tam"

Rychle zandala mobil a běžela za kocourem a... Pakocourem...

Zrádná výměnaKde žijí příběhy. Začni objevovat