Prolog

326 45 19
                                    

Bylo jaro 2017, Káju pozvali organizátoři akce Utuberingu, aby se zúčastnil již 3. ročníku této akce. A samozřejmě i mu popřáli upřímnou soustrast, ač nikdo kromě Aničky nevěděl, že mezi Karlem a Martinem něco bylo, tak všichni vědí, že byli velcí a nejlepší kamarádi. A to hlavně od té doby, co se Kája přestěhoval do Prahy.

Letos to bylo jiné, než minulý rok. Letos tu nebyl ten veselý blonďák. Posedával smutný brunet ve VIP zóně, když se zezadu připlížila dívčina s blonďatou hřívou. Zakryla mu oči a zeptala se, ,,Kdo jsem?" A začala hihňat, ostatně jako každá holka na těchto akcích.
,,Budu hádat... Kristýna,tu, kterou jsem balil u stánku s Bubble Tea," zasmál se pro změnu Kája a sundal její hebké ruce ze svých kukadel.

,,To jsi ty," ironicky hlesl, když spatřil Aničku, která se už moc nesmála, ,,ale no tak, vždyť to byla jen sranda," a objal ji. Ona mu ruce omotala kolem krku a takhle tam stáli dobrých pár minut, dokud si nepřišla mladší puberťačka ve věku okolo 12 pro podpis.

Odtáhl se a začal se věnovat malé dívce, která k němu vzhlížela jako k mrakodrapu.
,,K-k-kovy," zakoktala se malá holčina.
,,Ale jistě, že ti dám podpis a vyfotím se s tebou," chvilku se odmlčel, věnoval malý úsměv nedočkavé blondýnce v povzdálí a ihned vrátil svůj pohled k dívčině, která mu cpala svůj iPhone do obličeje.
,,Tak sýýýr," řekl Kája, usmál se do objektivu a zmáčkl ikonu pro vyfocení.
,,Po-podepíšeš se mi na... sem," koktala a ukázala na svůj iPhone, který nervózně svírala v mini ručičkách.
,,Jasně," vzal lihovku, kterou měl v kapse pro každou příležitost a podepsal se.
,,Děkuju," a odpádila radši rychle pryč, asi aby se už více neztrapnila.

,,Tak kde jsme to skončili?" Zeptal se a šibalsky se podíval na blondýnku přibližující se k němu.
,,U toho že tě poleju vodou," vytáhla zpoza zad vodu, kterou držela v ruce a polila Kájovi hlavu vodou.
,,Tohle si přehnala," a rozběhl se za utíkající Aničkou.

Pobíhali po celém areálu Utuberingu, div, že je nikdo nezastavil. Anička už byla po pár minutách udýchaná, a tak Kája využil příležitost. Přitáhl si ji za klusu do mokrého objetí. Oba dostali záchvat smíchu, jako tenkrát při češtině, když dělali ty rozhovory.

Po půl hodině dobírání se jeden druhého došli konečně do zákulisí. A to už Káju, teda Kovyho volali na pódium. Kája hbitě vyběhl schůdky na pódium, chytl za klusu mikrofon a vběhl na jeviště.

,,Hihi..." začal se trapně chichotat jako holka a vyprávět o svých vtipných historikách z youtube akcí.
Byl čas i na otázky z publika, jedna ale byla jako rána do srdce.
,,Mavy, jaký si měl vztah k Martinovi, jaký ve skutečnosti byl?" Zeptal se malý kluk, který byl nejspíš závislý na Minecraftu, protože vypadal jako by po měsíci viděl reálný svět.
,,Popravdě, přišel jsem sem se bavit, ne smutnět, o tomhle řeknu někdy příště," usmál se Kovy do publika, ani netušil na koho, protože tam bylo tisíce různých tváří, ale žádná známá.
Jeho program na pódiu po půl hodině skončil a Karel se rozloučil.
,,Tak zatím lidičky," a seběhl schůdky zas do zákulisí, kde mu ještě pár Youtuberů popřálo upřímnou soustrast za Martina.

On je nějak nevnímal, snažil se, co nejdříve dostat k té blonďaté hlavě, která mu teď zrovna chyběla. Ano, byli nejlepšími přáteli. Asi se to bude zdát divné, ale od Martinovi smrti se stali nejlepšími přáteli.

Hned jakmile ji uviděl, rozběhl se k ni a zezadu ji objal a nadzvedl nad sebe.
,,Pust mě Kájo," řvala se smíchem Anička na Káju.

Bžumbau. Já doufám, že se vám Prolog líbil, pokud ano, můžete dát vote nebo komentář, budu ráda :) upřímně se teď jdu učit dějepis :D takže laf jů <3
-Unnie^·^

Nenahraditelný w/ Kovy✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat