Brunet došel domů a přichystal si šálek čaje, protože na něj opravdu měl chuť. S horkým ovocným čajem usedl k počítači a začal si prohlížet hlavní stránku YouTube.
„Všichni odsuzují gaye, ale přitom o nás nic nevědí,” rozloben zaklapl notebook a pustil si televizi, u které i následně usnul. Měl toho za poslední dny moc.
Další den probíhal velice podobně jako ten předchozí. Snaha o přežití v té strašné mučírně zvané "škola". Dnešek i tak byl v něčem výjimečný.
Před školou po vyučování stál Martin, v ruce měl snad tucet žlutých tulipánů, které Karel zbožňoval. Ve svém objetí Karla líbal po celých tvářích. Miloval jej opravdu moc a vážil si každého okamžiku s ním.
Chytl Káju za ruku a šli spolu k Martinovi domů. Když došli k paneláku, kde bydlel Martin, tak blonďák vytáhl klíče, odemkl a jako správný gentleman pustil Káju prvního. Schody skoro vyběhli.
Před vstupem do bytu Martin Kájovi zavázal oči šátkem a chytl jej za ruku, aby někde neupadl. Odemkl, zul se a svlékl se. Kájovi pomohl se vyzout, vysvléct a odvedl ho do obývacího pokoje, kde byly svíčky. Na stole byla vydatná večeře a láhev bílého vína. Už zbývalo jen Karlovi rozvázat šátek a ukázat mu tuhle nádheru.
Šátek spadl na zem a Kája se s překvapením ve tváři ohlížel po celém pokoji. Po chvilce se vrhl blonďákovi kolem krku a děkoval mu za všechno.
Bžumbau. Jsem tu zas. 😂 Upřímně viděla jsem celou třetí sérii Skam a úplně to hltám plnými doušky 😍 takže v sobotu kapitola inspirovaná jednou z posledních scén ze série... Jinak pokud se vám kapitola líbila, můžete dát vote nebo komentář, budu ráda :) laf jů <3
-Unnie^×^
ČTEŠ
Nenahraditelný w/ Kovy✔
FanfictionPokračování knížky Antidepresiva. Karel překonal smrt někoho, koho miloval. Co když ale ten daný člověk se vrátí? Bude vše při starém? Bude někdy ještě Martin v pořádku? A jak to, že nezemřel, když měl nádor na srdci? Okay, zní to jako dobré fantasy...
