Byl další sraz a další rozřazení. Tentokrát do menších skupin na celotáborovou hru. Skupiny měli být míšeného věku. ,,Takže kapitánkou 16. družstva je Emma Winter. K ní do skupiny půjde Liam Newton, Christiana Soled, Annie Winter, Tom Hampton, Lukas Styles, Trish Kristen a Dave Spielberg. Děti ke mě přišli a já měla strašnou radost že mám v týmu Annie a Toma. Teď jsme dostali nějaký čas na seznámení a vymyšlení jména naší skupiny. Christ je nejmladší. Pak je Dave pak Trish, Annie a Tom, Lukas a potom Liam. Ten je o rok mladší než já. Lukas je třinácti letý, Annie a Tom jsou desetiletí, Trish je osm, Davevovi sedm a Christ je šest. Bezva takový prcci. ,,Takže napadají vás nějaká jména?" Zeptala jsem se. Liam se ke mě přisunul a já se na něj podívala pohledem to nemůžeš myslet vážně. O kousek jsem si odsedla a mluvila dál. Seděli jsme na louce v kroužku, trochu dál od jinných skupin abychom se nerušili. ,,Jakýkoliv nápad je dobrý nápad tak něco řekněte a od toho se můžeme odvíjet dál." Rozhlédla jsem se po všech a nezaregistrovala že se Liam zase přiblížil. Došlo mi to až tehdy když mi dal ruku kolem ramen. ,,A co takhle ti, které vede kráska." Zašeptal mi u ucha a mě to došlo. Jeho ruku jsem setřela a stoupla jsem si. Šla na druhou stranu našeho kruhu a zvedla Christ. Sedla jsem si a posadila jsem si jí na klín. ,,Christ musíš mě před ním zachránit." Udělala jsem jakoby vtip. Věděla jsem že se ti prcci stydí a tak jsem chtěla aby si mě alespoň trochu oblíbili. ,,A co třeba Se sestrami Winter." Navrhl Tom a objal Annie která trošičku zrudla. ,,No nevím. Je to dost o nás dvou. Kdo souhlasí ať zvedne ruku." Ruce zvedli asi všichni nějak jsem to nepostřehla. ,,A kdo nesouhlasí?" Zeptala jsem se. Nebyl nikdo kdo by nesouhlasil. Já samozřejmě nehlasovala. ,,Dobře jmenujeme se: Se sestrami Winter." Odsouhlasila jsem návrh. Podívala jsem se na hodinky a měli jsme ještě deset minut čas, podle pokynů které nám zadali vedoucí. Náhle k nám přišel vedoucí asii třetího oddílu. ,,Už máte jméno?" ,,Ano" ,,A jaký jste číslo?" ,,16 a jméno je SE SESTRAMI WINTER." Vedoucí se usmál a zapsal si to. ,,A kdo je tady Winter?" Zeptal se. Já s Annie jsme zvedli ruce. ,,Aha ale dobrý název ve srovnání s ostatními. " ,,Například?" Zeptala jsem se. ,,Například: MaLaKaHaBaJaRaTa. To jsou jejich začáteční písmena jenom s přidaným A. Nebo zabiju tě v noci. Nebo Byl jsem tu a jsem tu zas Fantomas. Vezkratce prý BJT a JTZ Fantomas. " ,,Chápu." Přikývla jsem. Odešel a já se koukla znovu na hodinky. ,,Máme ještě pět minut. Můžeme se pomalu vydat nahoru k jídelně." S těmito slovy jsme vstali a já si hodila Christ na záda. Jí to očividně bavilo a začala si mě zamlouvat. Liam si chtěl zahrát na hodnýho kluka a na záda si hodil Davea. Tom si na záda pro srandu hodil Annie a Trish a Lukas šli normálně vedle nás. Takhle jsme se dobelhali do kopce na kterém byla jídelna. Který inteligent udělal tábor na kopci a část z kopce. Tam jsme dostali pro dnešek rozchod a měli jsme asi dvě hodiny než byla večerka. Já to využila a šla se vysprchovat. Sprcha a záchod byli naštěstí na chatce. Mezitím přišla Rose a Vicky a Annie. Poslouchala jsem, že se bavili o skupinkách ve kterých jsou. Kolem těla jsem zatím měla jen ručník a na hlavě mám turban z ručníku. ,,Tak jak to jde ve skupinách?" Zasmál jsem se. ,,Úžasný! Jsem ve skupině s Robem. To je ten co se mi líbí. Ale slyšeli jsme, že na tebe doráží další kluk!" Podívám se na Annie která se jen ušklíbne. ,,Jo tenhle debil." Zasměju se. Někdo zaklepe na dveře a vejde dovnitř. ,,Ahoj holky tak jak to jde? O čem....." Nedořekl to protože se podíval na mě. ,,Sebe tady raději ne." Začala se smát Vicky a Annie s Rose si vymění znechucené pohledy. Já popadnou oblečení a běžím zpátky do koupelny. Zabouchnu dveře a hned slyším náraz. Byl to Sebastian který si myslel, že tu bude se mnou. ,,Em prosím pusť mě dovnitř." Začne takovým laškovným tónem. Já se rychle obléknu a otevřu dveře. ,,Fajn už můžeš." Vypláznu na něj jazyk a sednu si na svojí postel. On si sedne vedle mě a já si trochu lehnu na jeho rameno. Rose se zašklebí a já tuším co má v plánu. ,,Ať tě to radši ani nenapadne." ,,Proč? Brácha by to měl vědět." ,,Vědět co?" Vloží se do toho Sebastian. ,,Liam jede po Emmě." Vykřikne nakonec Annie. Sebastian vyskočí z postele. ,, Který?" ,, Newton." Řeknou ty dvě jednohlasně. Sebastian se rozběhne z chatky ven. Vyskočím a běžím za ním. ,,Sebastiane počkej!" ,,Teď ne Emm. Musím někomu rozbít hubu. " Stoupnu si před něj. ,,V klidu. Nic nedělal a kdyby věděl že mám kluka asi by si nic nezkusil." Seb se zhluboka nadechl. ,,A co přesně se stalo?" ,,Jen mě chytl kolem ramen. Tak jsem ho smetla a šla si sednout jinam." Uklidnila jsem ho a vedla ho za ruku zpět do naší chatky. Po asi hodině odešel na tu svojí a s ním i Tom, který také přišel. Oblékla jsem si kraťásky a tílko na spaní. Tílko bylo růžové a šortky mátově zelené. Zalehla jsem do spacáku a vzala si do ruky mobil. Moc jsem nevnímala co si holky říkali a Vicky šla zrovna do sprchy. Když vyšla vystřídala jí Rose. Sedla jsem si a mobil odložila. ,,Vicky? Co to bylo za kluka na večeři?" Vicky trošku zrudla ale sedla si vedle mě a Annie se přidala. Ona si se mnou vždycky ráda povídala o klucích a já ji jako hodná starší sestra vždy vyslechla. ,,No to byl Billy. A líbí se mi a já se líbím jemu. A tak trošičku spolu chodíme." Začervenala se ještě víc. Já vzala polštář a hodila ho po ní. ,,Proč jsi mi to neřekla dřív? Tak povídej!" ,,Je vedoucí skupiny ve které jsem já. A když jsme vymysleli jméno tak si mě vzal stranou a začali jsme spolu chodit." Vyjekla nadšeně. Bouchla jsem jí pěstí do ramene. ,,To je skvělí"Po asi další hodině krafání o klucích a o nových týmech jsme si šli lehnout. Šla jsem zhasnout, když se lehce pootevřeli dveře a něčí ruka mě protáhla ven. Osoba stála za mnou a držela mi ruku na puse. ,,Prosím nekřič já tě pustím , ale musíš být potichu. Jasný?" Přikývla jsem a sevření povolilo. Otočila jsem se na osobu a byl to Liam. ,,Co tady děláš?" Usmál se a pokrčil rameny. ,,Unáším tě?" ,,,Tak to tedy ne a ahoj." Chytla jsem kliku ale on si mě přehodil přes rameno. Já se nechtěla pustit a po chvíli přišli další dva kluci. ,,Kde to vázne?" ,,Nechce se pustit!" ,,Možná bych šla dobrovolně kdyby jste mi řekli kam!" Zavrčela jsem. Oni mi sundali ruce z kliky a nesli mě směrem k jídelně. Uvnitř mi zavázali pusu a oči a přivázali mě k židli. Slyšela jsem další nesouhlasné mručení. Fajn takže tu nejsem sama. Po chvíli se dveře znovu otevřeli a uslyšela jsem zase ty kluky. ,,Tahle je poslední!" ,,Fajn. Takže všichni co jste tady ale nevidíte mě, to jsem já hlavní vedoucí tohoto tábora. Tohle je taková bojovka pro vás i pro ostatní členy vašich týmů. My vás někde schováme, ale vy nesmíte vědět kde jste a potom s ostatními budete muset najít cestu zpět. Ostatní se vás vydají hledat a budou vás muset zachránit. Potíž bude v tom že budete na dost blbě přístupném místě. Oni dostanou mapy atd. Za chvíli až vás rozmístíme se vás vydají hledat, ale vy nesmíte vydat ani hlásku. Nebojte budeme vás hlídat kdyby se něco dělo, což se samozřejmě nic dít nebude." Pak jsem cítila jak mě i se židlí nadzvedli a někam nesli. Po chvilce jsem cítila brnění a slyšela motor. To je asi auto. Po několika zastávkách vzali mojí židli a nesli jí někam do trávy kde jí položili. Rozvázali mi oči a já zase viděla Liama a nějakého kluka. Přešli zpátky po můstku který schovali potom do keře. Byla jsem na takovém malém ostrůvku na nějaké řece. Bomba. Na strom upevnili něco jako kamerku a odjeli. Nevím jak dlouho jsem tam byla ale rozhodla jsem se zakročit. Snažila jsem se dostat z těch provazů, ale nešlo to. Ani tu izolepu na puse jsem nesundala. Tak jsem čekala a čekala, až jsem dostala nápad. Začala jsem se s tou židlí houpat a spadla jsem na bok. Pídila jsem se k vodě. Nebyla hluboká, ale studená jako led a než bych se dostala s tou židlí na druhou stranu tak bych asi zmrzla. Rozhlédla jsem se a uviděla šutr. Pídila jsem se k němu a pokoušela se to přeříznout. Nohy mi povolily a já si trochu stoupla. Jak jen to šlo. Nyní jsem skákala ke stromu. Začala jsem skákat zády proti zdi abych židli rozbila a mohla se uvolnit úplně. Nepovedlo se. Tak se vracím k prvnímu plánu. Přes vodu i se židlí. Po chvíli kolem projelo auto a zastavilo. Vylezl Liam a zase ten kluk. ,,Ještě nedorazili?" zasmál se a podíval se co jsem dokázala. Vyndal další provaz a přivázal mě zpět k židli. ,,Musíš na ně počkat." Zasmál se s tím klukem a zase odjeli. Když mi auto zmizelo z dohledu zase jsem se rozhoupala a pídila se ke kameni. Ten se ale nějak skutálel dolů a tak jsem měla dvě poslední možosti. Čekat, nebo přes vodu. A jelikož jsem musela něco udělat vydala jsem se do vody. Na břehu ostrůvku jsem se zastavila a zhluboka nadechla. Vlezla jsem do té vody a myslela že zmrznu. Pomalu jsem se pídila a docházeli mi síly. Slabý proud mě strhával na stranu a ta cesta se mi zdála nekonečná. Konečně slyším hlasy a pokusím se vydat jakýkoliv zvuk. ,,Hele támhle je!" Slyšela jsem nějaký vysoký hlásek, ale kvůli pokroucenosti té židle jsem nic neviděla. Polovina mého obličeje byla ve vodě. ,,Co budeme dělat?" Vyjekla Annie. ,,My tam dojdeme vy zůstaňte tady." Hlas jsem typovala na Lukase, ale těžko říct. Snažila jsem se pídit dál. Po chvíli jsem ucítila dvě paže jak mě zvedají. Uviděla jsem celý svůj tým až na Liama. Ten mě opravdu naštval. Kluci mě odvázali a já si konečně stoupla. Vyběhla na břeh kde mi Annie skočila kolem krku. ,,Bála jsem se o tebe." Šeptala. Pohladila jsem jí po zádech. ,,Neboj se jsem v pořádku." Uklidňovala jsem jí. ,,Na pujč si moji mikinu." ,,Ne to nejde. Bude mokrá a ty nastydneš." ,,Ale ty nastydneš dřív pokud si jí nevezmeš." Narval mi Lukas mikinu. Poděkovala jsem a zabalila se do ní. Židli vytáhli na souš a Tom si na chvilku na ní sednul. Annie si vzal na klín a židle křupla. Já mohla vybuchnout vzteky. ,,Teď ta posraná židle křupne, ale když s ní mlátim o strom tak to ne." Kolem nohou se mi něco přichytlo. Byli to naši nejmladší Christ a Dave. Vzala jsem je za ruce a vraceli jsme se do tábora. ,,Já už nemůžu." Zívla si Christ. ,,Jak je to ještě daleko?" Zeptala jsem se. ,,Asi tak killometr." Pověděl Lukas a já si říkala že někoho zabiju hned jak přijdu do tábora. Vzala jsem si Christ na záda a šla. Dave a Trish cestou usínali. Tom s Annie si zamilovaně vrkali a Lukas se zamyšleně díval do mapy. Když jsem zahlédla tábor měla jsem chuť se rozeběhnout. Dave a Trish tak učinili. My jsme se pomalu doplahočili za nima. Před jídelnou seděla hlavní vedoucí a smála se na nás. Já byla mokrá jako slepice a Tom s Lukasem byli mokří po kolena. ,,Co se vám stalo?" ,,Byla jsem na tom blbym ostrově v tý blbý řece." Vedoucí se usmála, ale já měla k smíchu daleko. ,,No tak váš čas je 4 hodiny dvacet osm minut. " Usmála se. Za ní se z jídelny vynořil Liam a dva kluci. ,,Jéé vy už jste tady?" Zasmál se. Ostatní šli spát a já vrátila Lukasovi mikinu. Potom jsem se otočila na Liama. ,,Hrozně vtipné. Díky tobě jsem se mohla znovu vykoupat." Odsekla jsem a rázovala si to na chatku. Dala jsem si vařící sprchu vysušila si vlasy a vzala si náhradní pyžamo Po chvíli přišla Rose a po nějaké době i Vicky. Hned co jsem ulehla jsem usnula.
Sladce jsem si spala když se rozrazili dveře chatky a nějaký muž nebo kdo já vím stál v nich a snažil se nás probudit. Holky po chvilce vstali ale mrmlali, že to je hrůza atd. Já se jen přetočila na druhý bok a spala dál. Osoba mi vzala peřinu. Kašlala jsem na to. Třásla se mnou a křičela ať koukám vstávat. Sedla jsem si a koukla se osobě přímo do očí. Byl to nějaký vedoucí. Podívala jsem se na hodiny. Osm? ,,Tak už jsi se probrala šípková růženko?" Zeptal se se smíchem. ,,Ne a ani nehodlám. Kvůli vaší povedený hře jsem šla spát ve čtyři ráno. Nic mě nedonutí vstávat v osm tak dobrou." S tímto jsem ulehla zpátky do postele. Vedoucí (Jmenoval se Rob) Si pouze povzdechl. Pak jsem cítila dvě silné paže kolem těla a jak si mě přehodil přes rameno a šel ven z chatky. Pokoušela jsem se mu vykroutit, ale marně. ,,Pusť mě! Roberte!" Křičela jsem. Po chvíli mi došlo, že to nemá cenu a tak jsem jen svěsila hlavu a čekala než tam dojdeme. Vešly jsme do jídelny, ale Rob nezastavoval. ,,Hej lidi nechce mi někdo pomoct!" Zakřičela jsem do jídelny a v tom jsme vešli do nějaké další místnosti. ,,Ahoj Emmo. Tak nyní můžeme začít. Už jsme všichni. Včera jste to všichni zvládli bravurně. Někteří měli úkol obtížnější a někteří lehčí. Nevadí. Za chvíli bude nástup a vy jakožto velitelé svých týmu musíte nastoupit důstojně." Rozhlédla se po nás. ,,Emmo? To je pyžamo?" Zeptala se nedůvěřivě. ,,Jo. No víš nevěděla jsem že to má být důstojné a neměla jsem čas se nějak zkrášlit." ,,No to víš. Tady slečinka odmítala vstávat a tohle byla jediná možnost." ,,Když jsem neměla čas ani se vyspat do růžova tak se mnou po ránu nebyla řeč." Hodila jsem naštvaný pohled na Roba a pak na hlavní vedoucí Emily. ,,No nevadí. Připravte se za chvíli tam přijdete. Budu vás vyvolávat." S tímto odešla a ke mě přišel Sebastian. ,,Ty jsi teda odpůrce." Zasmál se. Jen jsem protočila oči a poslouchala co Emily říká. Po chvilce vyvolávala od jedničky týmy. Říkala i jejich nový název. Přišla řada na mě. Vyšla jsem a Emilly spustila. ,, Kapitánka 16. týmu pod novým názvem se sestrami Winter je Emma. Měli nejtěžší bojovku a Emma byla v řece na ostrůvku. Měli to o kilometr dál a stejně měli nejlepší čas. Jsou na 1. místě." Síní se ozval potlesk a já myslela že někoho zabiju. O kilometr dál! Jako Fakt!
ČTEŠ
14 dní v pekle nebo ne? ✓ ( probíhá korekce)
RomanceEmma jede na tábor kam jí přihlásí rodiče. Strašně se jí tam nechce. Ale co když se ze 14ti denního pekla stane ráj? A co když tam potká svou lásku? Pokračování příběhu: Už navždy v nebi, nebo ne?