Mudlové jsou fajn

Přemístění

Zůstala jsem na dopis civět a začala jsem skákat na místě a Aiden to po chvilce pochopil a objal mě. "Kam myslíš, že tě zařadí?" zeptal se mě Aiden "Já nevím.. Máma říká, že se hodím do Mrzimoru jako ona." usmál se na mě. "Co kdybychom zašli pro hábity, kotlíky, učebnice a potom zašli na Máslový ležák?" zeptal se mě. "A před Děravým kotlem ještě musíme koupit Linzy něco na sebe!" přikývl.

Když jsme vyšli z posledního obchodu pro hábity, tak jsme uviděli Kratochvílné kouzelnické kejkle a rozzářili se. To byl obchod rodiny Weasleyvců! Vždycky jsem toužila se tam podívat a podle výrazu Aidena, on ještě víc. Na obchodu byla cedule, na které bylo napsáno: "Obchod je věnován na památku Freda Wealeyho. "
Vešli jsme do obchodu a tam bylo narváno. "I po těch letech tu mají tolik lidí .. "Řekla jsem a viděla, jak se na ty věci Aiden dívá. Odbíhal z místa na místo a z regálu od regálu. "Tady jsou žvýkací bombardy, po kterých ti páchne z pusy do česneku, tady Pálivé hnojůvky, krvavé dortíčky, po kterých ti teče krev z nosu, Siklavé bonbóny, po kterých más jazyk jak had a tady!-" Pro mě to byli jenom lízátka, bonbóny a žvýkačky, ale pro něj to bylo něco výjimečného. Všimla jsem si, že se začal mračit. "Co se děje?" přistoupila jsem k němu. "Je tu.. Něco tu je. Za tapetou" přišel k tapetě a dotkl se jí. Vtom zmizel.

Co to? "Aidene?!!" zavolala jsem, ale bylo to marné. Nikdo mě neviděl, jelikož jsem byla za rohem, a tak jsem udělala to stejné, co Aiden. Dotkla se tapety. Narazila jsem do něceho tvrdého. Ležela jsem na zaprášené a špinavé kamenné podlaze. Rychle jsem se zvedla a začala se upravovat. Pčikla jsem si a slyšela jsem dupnutí.

Rychle jsem se schovala za skříň a vyčkávala, co se bude dít. "Quinn? Jsi to ty?" Zvolal někdo. Chtělo se mi pčiknout, ale zadržela jsem to prstem. Jak jsme prst oddělala, neudržela jsem se a pčikla jsem. Tím jsem se samozřejmě prozradila.

Stála přede mnou stará paní. A né kdejaká paní. Byla to má ztracená babička. "Nadio!" rozveselila se a objala mě. Nemohla jsem tomu uvěřit. "Co tu děláš babi? Já myslela, že ses ztratila!" zeptala jsem se babičky se slzama v očích. "Taky, že jsem se ztratila."
"Počkat. To myslíš, že z tadyma nemůžeš odejít?" zděsila jsem se.
"Ne, zlato. Jelikož jsem smeták, a nemám žádné přemisťovací schopnosti, tak jsem to vzdala a žiju tu s Quinn."

Draly se mi slzy do očí. A potom jsem si vzpoměla, že říkala něco o přemísťování. "Počkat.. Takže se sem můžeme přemístit a zase přemístit zpět? A proč to bylo ve Weasleyovském obchodě?" zeptala jsem se.
"Ano. Jak říkáš. Ale jelikož jsem smeták, nic nesvedu..." po chvíli pokračovala "Musel to být nějaký hloupý vtip"
"Dost hloupý vtip!" rozzuřila jsem se. "Já.. Mám domácí skřítku, která se objeví na mé zavolání" Babička se rozzářila. "Takže se z tudy po těch týdnech zase dostanu?" přikývla jsem. A chtěla lusknout prsty, abych zavolala Linzy, když vtom jsem uviděla na zemi Aidena. Byl celý od krve.