Nachali nás na jednu noc u sebe přespat sousedé. Další den jsem se vydal do nemocnice.
Š: Dobrý den. Hledám slečnu Paulovou.
R(recepční) : ano hned to bude.
Začala projíždět kartotéku. Čím déle hledala tím víc jsem byl nervózní.
R: Pokoj číslo 320 na druhém patře, ale nejdříve se zeptejte primáře.
Š: Fobrá děkuji .
Hledání primáře nebylo tak těžký. Naštěstí mi vstup k Lindě povolil.
P(primář) : Jen než tam vejdete chtěl bych vás obeznámit s jejím zdravotním stavem. Slečna Paulová má popáleniny, nadýchala se moc kouře a je stále v bezvědomí.
Nic jsem mu na to neřekl. Vstoupil jsem fo místnosti kde ležela jen Linda. Posunul sem si židli k její posteli a chytil jí za ruku.
Linda :
*sen* ležím v posteli a povídám si s Bell. V uších mám sluchátka. Začíná mi být docela teplo.Kluci asi zatopili. Jdu jim říct ať to topení ztlumí. Otevřu dveře a....Oheň. Jsem obklíčena. Není kudy utéct. Pomalu jsem se doplazila do kouta Oheň se rychle začal blížit ke mě. Celý můj pokoj byl v plamenech. Sedla jsem si do kouta a pomalu se loučila se svým životem. Začala jsem se dusit kouřem který byl všude okolo mě.
Š : Lindo !
Ozvalo se ze schodů. Štěpán !
L : Štěpáne !
Štěpa už stál ve dveřích a koukal na mě. Podle jeho výrazu který byl místy vidět přemýšlel.
Š : Lindo.... skoč přes ten oheň !
L : Ne.
Š : Veř mi !
Nakonec jsem skočila. Skočila jsem před Štěpána, zavrávorala jsem a upadla na zem. Štěpa mě vzal do náruče a vyběhl z hořícího domu. Před domem si mě převzali záchranáři. V nemocnici mě hned vzali na sál. Ošetřili mi popáleniny. Po asi hodině mě odvezli na pokoj. Koukala jsem sama na sebe jak tam bezvládně ležím. Jako duch jsem se motala kolem sebe a sledovala se. Dveře se otevřeli. V nich stál Štěpán. Přikrčila jsem se za postel a sledovala jsem co bude dělat. Mířil k mé posteli. Chytil mě za ruku
Š : Proč ty ? Proč mi požár vzal tebe ?
Obejmul mě. Musela jsem jako svůj duch něco udělat. Chytla jsem sama sebe za ruku. Moje tělo mě začalo vsakovat.
*realita* Probudila jsem se. Štěpán mě objímal. Objetí jsem mu oplatila.
Š : Lindo...ty... O bože.
Přitiskl si mě k sobě ještě víc. Kdyby si mě ještě víc k sobě přitiskl tak prasknu jak balonek.
L : Co...co se stalo ? Proč jsme v nemocnici ?
Š : Ty si to nepamatuješ ?
L : Ne.
Štěpa mi začal vyprávět všechno co se stalo. Po nějaké době přišli i kluci.
Ooooki tak už je to zase moc dlouhé což ? :D Doufám že se líbilo...vím možná to byla místy nuda ale co. !PŘEČÍST! objasnění : Ten sen co se Lindě zdál byla vzpomínka na to co se stalo před a po tom co jí Štěpán odnesl z domu. Takže nechci číst že je to dívná FF jasný ? :D BaBaaaay :3
ČTEŠ
Life With Them 2 /w Batrix,Herdyn,Wedry
Fanfic*pro porozumění si přečtěte nejdříve první knížku* Běžím z hořícího domu a v náruči nesu bezvládné tělo mé přítelkyně. Nemůžu tomu uvěřit. Proč ona ? Proč zrovna ona? Kolena se mi podlomila a já jsem se spolu s Lindou svalil na zem. Připlazil jsem s...
