DEVIL [Justin Bieber]

DEVIL-9

Úplně MEGA se omlouvám, že nebyla část tak strašně dlouho:-( Vím, že jsem tím asi ztratila spoustu čtenářů, ale i tak děkuju moc za vaše komentáře a VOTE!'3 Vždycky mě to dokáže potěšit. Měla jsem toho teď vážně hodně:pisemky, hledání střední, přihlášky atd..

Ale i tak těm pozustalcum přeju příjemné čtení a doufám, že mi také zanechate zase nějaký ten komentik:-))

V minulé části: Musím na něj přestat myslet! Když mi znovu zapipal mobil ani jsem si to přečetla a rovnou si ho dala do tichého režimu.. Nemám dneska na něj už náladu. Už na to nemám. Všechno se mi boří před očima..

*Z pohled Justina*

Musel jsem to udělat. Kšeft je kšeft. Ať uz ji miluju jakkoliv, David o tom nesmí vědět. Jak ho znám,zneužil by toho. Ale co k sakru s Kate?! Ji  to lehko nevysvetlim. Možná si to ani nebude chtít nechat vysvětlit. Musím s tim seknout ... Jedině tak Kate přesvědčím o tom že to s ní není jako s ostatními...

Z přemýšlení mě vyvedl nepříjemný zvuk budíku. Klasika,vstát, umýt oblect, nasednout do auta a zamířit směr škola.

Před skolou jsem zastavil a prošel kolem skupinky divně očumujicich studentů. Většinu z nich jsem ani neznal a vlastně ani nechtěl znát jelikož jsem nemyslel na nic jiného než na ní...

První hodina byl dějepis,sedl jsem si úplně do zadní lavice a očekával,kdy se objeví Kate. 

*Z pohled Kate*

V noci jsem toho moc nenaspala,proto mojí  první větou po probuzení bylo,že nejdu do školy. Proč bych měla? Proč se ukazovat před někým kdo mě bere jen jako další že seznamu? Cítím se ponižene,trapně a uvědomuju si jak naivní jsem byla. Věřila jsem mu. Spala jsem s ním a brala ho za lásku mého života. A i přes jakékoliv nepříjemnosti jsem zůstala tak naivní a myslela si,že to bude zase v pohodě.

Vyhrabala jsem se z postele a došla do kuchyně abych si dala něco k snědku. Ne že bych měla hlad ale včera jsem nic nejedla a asi by bylo fajn,abych do sebe neco dostala.

Seděla jsem v kuchyni s hrníčkem teplého kakaa, zabalená v županu a přemýšlela. Nevím, proč mi to udělal, ale citím se fakt hrozně! Jakoo kdybych pro nikoho nic neznamenala. Kvůli NĚMU jsem ztratila vše, ale nemám mu co vyčítat!

Udělala jsem si to sama..

 Je až směšné, jak mi dokázal za tak krátkou dobu přirůst k srdci. Fakt se musím smát, když ještě před dvěma dny jsem si myslela, že mám všechno. Byla jsem šťastná... Ale teď? Teď se cítím leda tak špinavá, ponížená a hlavně využitá.

Když jsem dopila svoje kakao, dala jsem hrníček do dřezu. Chtěla jsem vyjít z kuchyně, ale všimla jsem si papírku co ležel na stole, vzala jsem ho a četla:

''Ahoj Kate, vzala jsem tvého bratra s sebou na služebku. Vím, že TY se o sebe postarat umíš. tak doufám, že nic nevyvedeš. Vrátme se tak za měsíc. Věřím ti ;) Dělej si co chceš, ale nezboř dům. :))

Pusu máma <3''

Usmála jsem se nad tím, ale pak jsem si uvědomila, že ani nemám s kým dělat kraviny.. Mrzelo mě to, protože když se někomu z nás uvolnil dům(já, Nell, Dias, Mike) udělali jsme si ,,párty''podle sebe. Jenže já teď nemám nikoho...

Šáhla jsem pro mibil, abych se podívala jsetli mi někdo nenapsal, bohužel. Musela jsem se usmát nad svojí tapetou. Já a Justin..

Musela jsem se usmát nad vzpomínkami, jak jsme se fotili a dělali u toho kraviny. To byla zrovna jedna z těch chvílích, kdy jsem s ním byla šťastná.

Zatřásla jsem hlavou, chtěla jsem na něj nemyslet, ale na cokoliv jsem pomyslela mě vždycky dovedlo k němu..

Strčila jsem si mobil do kapsy a šla do obýváku. Vzala jsem ovládač a zapla televizi. Projížděla jsem všelijaké kanály, ale nikde nedávali nic, coby mě zaujalo. Zvedla jsem se a podívala se do stojánku(poličky) kde máme DVD-čka(chápete ne?:-D). Vzala jsem složku s romantickými filmy a strčila do přehrávače první, co jsem viděla. Mezitím, co se film pomalu spouštěl, jsem si došla pro 'důležité' věci, co budu potřebovat: nutela, zmrzlina a něco k pití. Všechno jsem vzala a dohrabala se zpátky do obýváku a začala sledovat film.

Takhle jsem strávila celý den. Koukala jsem na romantické filmy a cpala se nutelou nebo zmrzlinou. Viděla jsem asi všechny ty nejromantičtější filmy. Zmrzlina byla už pomalu prázdná a kolem mě byli všude kapesnicky. No jo, strávila jsem den jako ty teenagerky ve filmech. Co víc si přát?

Měla jsem zrovna lžičku plnou nutely v puse, když někdo zazvonil. Neochotně, rozcuchana, nenamalovana a ubrecena jsem se dosourala ke dveřím a otevřela je. Když jsem viděla člověka, který stál za dveřmi, jsem je okamžitě zavřela a sesypala se.

,,Kate.. prosím, otevři.''

Neodpovídala jsem, jen jsem seděla a nechala volný průběh svým slzám. Neměla jsem sílu ani odvahu na to, abych se mu podívala do očí, natož s ním promluvit.

,,Já tě prosím Kate, otevři. Chci si o tom včerejšku s tebou promluvit.''

Sebrala jsem zbytky svý hrdosti, urovnala si zupan, precesala si rukou vlasy a otevřela.

,,Co chceš?!'' chtěla jsem to mít co nejdřív za sebou.

,,Chci ti říct, jak to vlastně je.'' podíval se na mě a já mu v očích viděla bolest?! Wtf?

,,Já už od tebe slyšela dost. Slyšela jsem to, co jsem měla. Jsem jen další na tvým seznamu, tak si tady na nic nehraj, protože já na tyhle kecy už fakt nemám sílu!'' dopovedela jsem a jedna neposlušná slza mi ukapla. Chtěla jsem zavřít dveře, ale zastavilo mě to, co řekl.

,,Miluju tě!'' skoro to vykřikl a já zůstala v transu. Otevřela jsem dveře zase úplně a podívala jsem se na něj. Měl sklopenou hlavu a pozoroval svoje boty. Moje koutky úst se zvedli a já se začala smát.

,,Aha, takže včera jsem byla pro tebe štětka a Bůh ví co ještě a teď mě milujes? Prosím tě, slyšíš se vůbec?!'' neměla jsem, ale vysmála jsem se mu do obličeje.

,,Kate já-''

,,Ne! Co si jako myslíš?! Že mi jeden den budeš nadávat, zlomíš mě a pak si sem příjdeš jako PÁN a já ti padnu okolo krku? Bože.. Jedině ty mů-'' neodpověděla jsem to, protože mi pusu zacpal svojí. Odtrhla jsem ho od sebe a jednu mu natáhla.

,,Tohle si přehnal! Já nejsem ta naivní kravička, která ti na to skočí. Už takhle si mě dostal na kolena, ale tohle ti nedovolím! Sbohem!''

Svůj monolog jsem ukončila prasknutím dveří.

Opřela jsem se o ně a dala si ruku před pusu. Brečela jsem, a né málo. Sama sebe jsem nechápala, jak jsem mu tohle dokázala říct. Když jsem říkala, že mi je hrozně a že mi už nemůže být hůř, tak víte co? Jde to! Ublížila jsem jemu také sobě, protože tohle pro mě nebylo lehké říct. Miluju ho.. A v tuhne chvíli je to špatně.

*Z pohledu Justina*

Sledoval jsem její dokonalé rty, ale zároveň vnímal každé její slovo, které mě bolelo. Měla právo být naštvaná, jsem idiot. Ale to, jak mi to plivla do obličeje jsem obdivoval. Je krásná, sebevědomá a to se mi na holkach líbí. Nepřestanu o ní bojovat, ať mě to stojí cokoliv. Dokážu jí, že to, co jsem řek, byla pravda a že jí skutečně miluju.

Jsem Justin Bieber a ten když něco chce, tak to taky dostane!..