33) Hovor

934 48 2
                                    

Seděli jsme v předražené restrauraci a já jsem nemohla spustit oči z Nialla, on je tak krásný. Nechápu ty, co o něm říkají že je ošklivý. je to ten nejkrásnější kluk na světě a je jen můj. Neskutečně ho miluju. A nikdy nepřestanu. Ale z mého přemýšení mě vytrhl číšník.

"Dobrý večer, co si objednáte?" zeptal se a poklonil se. Tomu jsem se musela lehce zasmát, přede mnou se nikdo nikdy neklanil. Ale zase chápu, že to určitě musí když pracuje v takové restauraci a ještě k tomu před ním sedí dva členové One Direction. Vím, že to jsou normální kluci, sama to o nich říkámale přece jen.

"Dobrý večer." pozdravili jsme skoro jednohlasně. Čísník se usmál a čekal co řekneme dál. Objednali jsme si, kluci si dali lososa a já taky, nechtěla jsem si vybírat, a že by bylo z čeho, půl hodiny tak jsem si dala to, co kluci. A udělala jsem dobře, hned co nám jídlo přinesli, celou restaurací to krásně zavonělo. A my začali jíst.

"Mell, čí je ta svatba? A kdy je?" zeptal se Niall po jídle a pohladil mi po stehně, usmála jsem se a nechala ho, aby rukou zajel ještě výš. 

"Cassidy, moje nejlepší kamarádka se vdává. Bere si Jimmyho, Andersona, toho asi Liam bude znát, protože je taky z Wolverhamptonu. Ale to není důležité." usmála jsem se. "Takže, půjdeš se mnou?" zeptala jsem se a chytla ho za ruku, kterou mi přejížděj po stehně. 

"Moc rád ti budu dělat společnost." řekl Niall s úsměvem. A na to začal Zaynovi znovit telefon. Podíval se kdo volá a pošeptal nám to, aby nebyl moc slyšet.

"Perrie, budu muset jít. Uvidíme se zítra." řekl a zmizel ve dveřích. My jsme se na sebe jen usmáli.

"Ale potom se mnou musíš ject domů." usmál se Niall a políbil mě na távř. Zčervenala jsem a kývla.

"A kde budeme na Vánoce? Už jen měsíc a jsou tady." řekla jsem a rázně zavrtěla hlavou. Niall se zasmál, ale potom zvážněl. Chvíli přemýšlel ale potom se vyjádřil.

"Byl bych rád, kdybych je strávil doma, ale pokud budeš chtít, můžeme být ve Wolverhamptonu. Ale musíme být spolu." pronesl Niall a zase se na mě sladce usmál.

"Protože tě miluju." pošeptal mi do ucha a lehce mi políbil na krk. Zachvěla jsem se a usmála.

"Vypadnem?" zeptal se Niall, hladil mi rukou po stehni a políbil mě na tvář. Usmála jsem se,

"To ti to už dneska nestačilo?" zasmála jsem se.

"Tebe nemám nikdy dost." řekl Niall vážně a pak se taky zasmál. A mohli jsme jít, Niall zaplatil a my jsme odešli. Před vchodem nebylo moc lidí takže jsme si ani nevolali řidiče a do nedaleko vzdáleného hotelu jsme došli po svých. Došli jsme ruku v ruce do hotelu a hned co jsme vyšli do výtahu to začalo. Niall mě chytil za boky a přimáčkl mě ke zdi. A začali jsme se líbat. Dost vášnivě. Naštěstí byl na patře jen Zayn a z jeho pokoje se linula hlasitá hudba, takže jsme si to mohli užít. A taky jsme si to užili. 

Leželi jsme vedle sebe a užívali jsme se pocitu, že jsme u sebe a nic nás nerozdělí. Nemohla jsem uvěřit tomu, že je můj.

"Mell?" řekl Niall a pohladil mi po zádech. Ležela jsem na něm a hlavu jsem mu položila na hruď. Zaposlouchala jsem se do rytmu tepu jeho srdce až jsem skoro zapomněla že se mi na něco chtěl zeptat.

"Ano Nialle?" zeptala jsem ho po chvíli. "Potřebuješ něco?" dodala jsem.

"Budeme spolu." řekl. "Budeme." odpověděla jsem,

"Miluješ mě?" ptal se znovu. "Miluju tě strašně moc." 

"Víš, asi to nebude lehké, bude to vážně těžký. Ale chci to, protože tě taky miluju. Miluju tě moc, A my to zvládneme. Zvládneme to spolu." řekl, sedl si a podíval se mi do očí. Zamyslela jsem se nad tím co mi řekl.

"Spolu zvládneme cokoliv." odpověděla jsem a usmála se na něj.

"Jen ty a já." řekl vážně.

"Ty a já." usmála jsem se znovu abych Nialla uklidnila.

"Napořád." doplnila jsem a Niall mě políbil.

Chvíli jsme tak zase spolu leželi, jen tak, beze slov. Nemuseli jsme si nic říkat, jen jsme si užívali. a asi po deseti minutách zazvonil Niallovi mobil. Zvedl se, omluvil se a zvedl zvonící telefon.

"Ano?" zeptal se a věnoval mi sladký úsměv.

"Ahoj mami, tak rád tě slyším." pokračoval a pořád se usmíval. Potom ale zvážněl, otočil se vyšel z pokoje. Mě to bylo vcelku jedno, je to jeho máma a může si s ní říct co chce, tak jsem to neřešila.

*Z pohledu Nialla*

"Nialle, proč si nám nezavolal že máš nějaké děvče?" ptala se mám a zněla trochu naštvaně a i celkem nejistě.

"Mami, ještě nebylo nic jistý, předtím jsme se trochu pohádali a teď už jsme teda spolu. Teď už to jistý je. A za asi čtrnáct dní přiletím, i s Mellisou. Tak se jmenuje. Tobě vadí že s někým chodím?"

"Nevadí mi to broučku, ale aby s tebou nebyla jen kvůli penězům.." řekla máma starostlivě. Nadechl jsem se,

"To si opravdu nemyslím, není taková." 

"Nialle, jsi si jistý?"

"Mami, takovýhle rozhovor s tebou fakt vést nebudu. Myslím že ji znám, takže vím že ona taková není. O peníze jí opravdu nejde."

"Dobře, jen se chci ujistit že víš co děláš." 

"Dobře, zavolám ti ještě kdy dorazíme. Ahoj."

"Ahoj broučku." řekla máma a ukončili jsme hovor, tak jsem se vrátil k Mellise.

"Volala mi mamka a ptala se na tebe." řekl jsem a lehl si k Mell. Ta mi dala pusu a hned po tom nakrčila obočí.

"Proč se na mě ptala?" řekla nejistě. Usmál jsem se. "Neboj se, jen jestli si jsem jistý, jako tebou."

"Aha, a co si jí řekl?" 

"Že jsem." teď jsem ji pro změnu políbil já. 

Ale náš polibek přerušil Liam který vtrhl do dvěří.

"Co se děje?" zeptal jsem se a Společně s Mell jsme se na něj podívali.

"Harry.. Harry je v nemocnici."

StriptérkaKde žijí příběhy. Začni objevovat